Užanský masiv
(Ukrajinské Západní Bieszczady, Ukrajinské Bukovské vrchy)
Užanský masiv (ukr. Ужанський масив [Užanskyj masiv]) je "trochu umělé" označení pro ukrajinské hory zvedající se severně od Malého Berezného a řeky Už (Uh), v oblasti ukrajinsko-slovensko-polského trojmezí. De facto jde o ukrajinskou část Západních Bieszczad. Jako Bieszczady však v současné době turisté považují především jejich polskou část, která na Užanský masiv za polskou hranicí navazuje. Za hranicí se Slovenskem naopak pokračují Bukovské vrchy (tj. slovenská část Západních Bieszczad). Nebýt zde státních hranic a rozdílných geografických pojmosloví v různých zemích, nebylo by potřeba rozdělování na tři pohoří. Název Užanský masiv navíc nа Ukrajině není ani příliš rozšířený, jasné ukrajinské pojmenování tohoto území chybí.
V Užockém průsmyku na Západní Bieszczady plynule navazuje Pásmo Pikuje, které pak dále na východ pokračuje Vododělnou Verchovinou. Všechna tato pohoří dohromady tvoří souvislý hřeben, který se táhne podél bývalé československo-polské hranice. Pásmo Pikuje a Vododělná Verchovina se označují také jako Východní Bieszczady. Na jihovýchodě, za řekou Už, na Užanský masiv navazuje pohoří Polonina Runa a na úplném jihu za říčkou Ubliankou Popričný.
Užanský masiv charakterizují nádherné bukové lesy a klidné malé vesničky. Téměř celé území Užanského masivu chrání Užanský národní park (Ужанський національний природній парк). Přestože se jedná o kraj přilehlý k Evropské unii, cestovní ruch do něj zatím příliš nepronikl. Státní hranice je neprostupná (o otevření turistického hraničního přechodu v Lubni se desítky let pouze hovoří) a pohraniční pásmo je zde nebývale široké (pro vstup do něj je potřeba povolení). Možnosti turistiky jsou tímto silně omezené. Silnice z Užhorodu na Užocký průsmyk je zatím v poměrně špatném stavu, a tak tudy neproudí ani tranzitní doprava do Lvova.
Výraznou technickou památkou je železnice přes Užocký průsmyk, přezdívaná jako Ukrajinský Semmering, součást vedlejší tratě z Užhorodu do Lvova. Přímo v Užockém průsmyku se v minulosti nacházela stanice Užok (nepleťte si s dnešní zastávkou Užok dole v údolí), v současnosti tu však vlaky nezastavují a je nutné dojet až do stanice Sjanky ve Lvovské oblasti. Odtud si můžete udělat pěší výlet zpět, částečně podél tratě do stanice Šerbin a obdivovat práci železničních stavitelů. Zajímavý zážitek nabízí průchod tunelem v již nepoužívané části Ukrajinského Semmeringu nad obcí Volosjanka.
Zajímavým místem je rašelinistě Čierna mlaka (Чорна млака [Čorna mlaka]) pod vrcholem Stinka (Стінка), kde se nachází kráter po dopadu největšího meteoritu v Evropě. Tzv. Kňahyňský meteorit, pojmenovaný podle blízké obce Kňahyňa (Княгиня), dopadl do zdejší oblasti v roce 1866.
Atraktivní je výstup na horu Čeremcha (Черемха, 1130 m) poskytující pěkné výhledy na bieszczadskou Tarnicu i ukrajinský Pikuj. Za 1. světové války tu probíhaly krvavé boje. V roce 1923 zde vznikl vojenský hřbitov s hromadnými hroby pro 654 vojáků. Později zanikl, ale dosud tu jsou jeho památky.
Vystoupit můžete i na trojmezní Kremenec z ukrajinské strany, v tomto případě si však musíte předem zažádat o povolení vstupu do pohraniční zóny.
Nejvyšší horou Užanského masivu je krásný vyhlídkový vrchol Kinčyk Bukovskyj (Кінчик Буковський, polsky Kińczyk Bukowski, 1251 m) na hranici s Polskem. Na polské straně se nachází nepřístupná část Bieszczadského národního parku. Teoretická možnost přístupu vede pouze z ukrajinské strany, je však opět potřeba vyřídit si povolení pro vstup ke hranici. Poté se můžete vydat na krásnou hřebenovou túru z Užockého průsmyku po bývalé zelené značce přes Opolonek.
Malebnost krajiny doplňují četné dřevěné kostely. Ten v Užoku je dokonce na seznamu UNESCO. Další najdete v obcích Kostryna, Sil a Stužica.
Na konci obce Stužica, 9 km od skutečného styku hranic Slovenska, Polska a Ukrajiny (GPS 49.042386 22.582650), byla v roce 2018 postavena kopie trojmezí z vrcholu hory Kremenec. Falešné trojmezí je reakcí na nepřístupnost hory pro běžné Ukrajince bez vyřizování povolení. Ve Stužici stojí zato navštívit i více než tisícileté duby u dřevěného kostela, pokochat se tu můžete i původními dřevěnicemi.
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Mapa Užanského masivu
Užanský masiv na mapě
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.