Stryjsko-Sanská vrchovina
Stryjsko-Sanská vrchovina (ukrajinsky Стрийсько-Сянська Верховина [Stryjsko-Sjanska Verchovyna], rusky Стрийско-Санская Верховина [Strijsko-Sanskaja Verchovina]) je územím nižších hor kolem horního toku řeky Stryj a ukrajinské části okolí horního Sanu. Tvoří poměrně úzký pás, který se táhne od západu na východ a vyplňuje prostor mezi Hornodněsterskými Beskydami, Skolivskými Beskydami, pásmem Pikuje a polskou hranicí, za kterou se nachází Bieszczady. Leží na jihu Lvovské oblasti, v oblasti Užockého průsmyku se dotýká Zakarpatí.
Největším sídlem v oblasti je městečko Boryňa (Бориня), ale i ona má výrazně vesnický charakter. V údolí Stryje, podél komunikace Boryňa-Smože, leží mnoho malebných chudých vesniček. Krajina je zde výrazně zemědělsky osídlená, není zde žádné průmyslové centrum. Prakticky zde chybí i jakýkoliv cestovní ruch, v celém území nevím o žádném hotelu či penzionu. Silnice jsou ve velmi špatném stavu (v roce 2013), a to i včetně hlavní komunikace z Turky na Užocký průsmyk, přestože se daná silnice na mapě tváří jako jedna z hlavních spojnic Lvova a Užhorodu.
Údolí horního Sanu je naopak téměř bez osídlení, nejbližší území kolem řeky tvoří pohraniční zónu s Polskem a pro vstup do ní je potřeba si zajistit povolení (s jeho vydáním by neměl být problém). Přírodu zde chrání Nadsanský regionální krajinný park (ukrajinsky Надсянський регіональний ландшафтний парк), který má podobný statut jako naše CHKO. Symbolem pohraniční oblasti podél řeky San je ruina kostela, jenž se jako jediný zachoval z dávné vsi Sokoliki Górskie (Соколики), která byla násilně vystěhována. Ač zde téměř nebydlí lidé, prochází tudy železniční trať ze Lvova přes Užocký průsmyk do Užhorodu. V některých místech se prakticky dotýká hranice, zvláště kolem zastávek osad Beňovo (Беньово) a Sokolyky (Соколики). V tomto úseku je železnice velmi romantická a poskytuje výhledy do téměř panenské přírody zdejší mírně zvlněné krajiny. Osobní dopravu na ní tvoří především električky, které ze Lvova jezdí do stanice Sjanky (ukrajinsky Сянки, polsky Sianki). Pro cestu na Zakarpatí bývá nutné ve Sjankách přestoupit.
Údolí horního Sanu je krajinářsky nádherné i v sousedním Polsku (viz stránka o Bieszczadech). Ve zdejší oblasti však není žádný hraniční přechod. V Polsku vede turistická cesta k hezkému vyhlídkovému místu na ukrajinskou obec Sjanky. Pokud by si však takový pohled chtěli vychutnat obyvatelé Sjanek, museli by si nejprve vyřídit vízum a poté cestovat 160 km přes nejbližší hraniční přechod. Navíc v Polsku je možné k danému místu dojít jen pěšky, od posledního parkoviště je to pak pochod na několik hodin. Nebýt hranice, tak by pěší výlet z obce Sjanky na toto místo zabral jen necelou hodinku.
V oblasti se nachází několik krásných dřevěných kostelíků (cerkví), jeden z nich je dokonce zapsán mezi památkami UNESCO. V obci Komarnyky (Комарники), na cestě mezi obcemi Boryňa a Smože, stojí u místního hřbitova dřevěný kostel sv. Mikuláše (дерев'яна церква святого Миколая) z roku 1817. Jedná se o typický kostel bojkovského typu (podle tří věžiček), doplněný je i o dřevěnou zvoničku.
V obci Matkiv (Матків) stojí bojkovský dřevěný kostel Přesvaté Bohorodice (церква Собору Пресвятої Богородиці) z roku 1838. V roce 2013 byl zapsán na listinu UNESCO společně s několika dalšími dřevěnými kostelíky na Ukrajině a v Polsku.
Zcela přesná hranice Stryjskou-Sanské vrchoviny není vymezena. Od Hornodněsterských Beskyd je pravděpodobně oddělují údolí, kde leží obce Boberka a Verchňa Jabluňka. Město Turka s nejbližším okolím již bývá přiřazováno k Hornodněsterským Beskydům.
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Mapa Stryjsko-Sanské vrchoviny
Stryjsko-Sanská vrchovina na mapě
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Magda Matkowska, 2017: V Matkowie (Matkiv) se narodil jak muj deda, tak babicka a skoro cela rodina pochazi z teto vesnice, ktera pred II sv. valkou byla polska.
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.