Hornodněsterské Beskydy
Hornodněsterské Beskydy (ukrajinsky Верхньодністровські Бескиди [Verchňodnistrovski Beskydy], rusky Верхнеднестровские Бескиды [Věrchnědněstrovskie Beskidy]) jsou nejseverněji lokalizovaným ukrajinským pohořím v Karpatech. Jedná se de facto o ukrajinskou část Sanocko-Turčanských hor (tento termín se však na Ukrajině nepoužívá), od jejichž polské části jsou na západě odděleny státní hranicí. Na jihu Hornodněsterské Beskydy přechází ve Stryjsko-Sanskou vrchovinu, na jihovýchodě je odděluje řeka Stryj od Skolivských Beskyd a na severu hory spadají do nížin směřujícím ke Lvovu. Východní hranici pohoří tvoří spojnice lázní Schidnycja (Східниця) a města Boryslav (Борислав). V pohoří se nachází dvě významná okresní města, v severní části Staryj Sambir (Старий Самбір) a v jižní části Turka (Турка). Pohoří se jmenuje podle významné ukrajinsko-moldavské řeky Dněstr (ukrajinsky Дністер [Dnister]), která zde pramení.
Hornodněsterské Beskydy jsou tvořeny několika kratšími hřebeny. Vyniká především masiv hory Magura Limňanska (ukrajinsky Маґура-Лімнянська, polsky Magura Łomniańska, 1024 m), která je nejvyšším vrcholem celého pohoří (i celých Sanocko-Turčanských hor). Druhým nejvýraznějším masivem je hřbet hory Rozluč (ukrajinsky Розлуч, polsky Rozłucz, 937 m). Zde se nachází i pramen Dněstru (ukrajinsky виток Дністра [vytok Dnistra], polsky źródła Dniestru). Pramen konkrétně leží v trojúhelníku mezi obcemi Rozluč (Розлуч), Šumjač (Шум'яч) a Vovče (Вовче), pod vrcholem hory Čontyjovka (ukrajinsky Чонтийовка, polsky Czontyjówka, 913 m). Pramen je v přírodě označen a může být zajímavým cílem výletu.
Západní část hor chrání Regionální přírodní park Hornodněsterské Beskydy (ukrajinsky Регіональний ландшафтний парк Верхньодністровські Бескиди), který dává přírodě podobnou ochranu jako naše CHKO. Hory však obecně nejsou příliš turisticky navštěvované. Asi nejvíce infrastruktury se dá najít v okolí vesničky Rozluč (ukrajinsky Розлуч, polsky Rozłucz) známé svojí minerální vodou. Nabízí několik možností k ubytování i menší lyžařské vleky.
Cílem výletů mohou být i četné dřevěné kostely. U hlavní silnice mezi Starým Sambirem a Turkou v obci Jasenycja-Zamkova (Ясениця-Замкова) upoutá dřevěný kostel archanděla Michaela (церква архангела Михаїла) z roku 1903. Ještě zajímavější je však vedle stojící dřevěná zvonice, která pochází z let 1767-1779 a je skutečnou perlou dřevěné architektury. Stojí na půdorysu 6x6 m a celkové výšky 14 m dosahuje ve 3 patrech, které se postupně směrem nahoru zmenšují.
Asi 7 km jižně od Starého Sambiru v obci Busovysko (Бусовисько) stojí dřevěný kostel Přesvaté Bohorodice (дерев'яна церква Собору Пресвятої Богородиці) z roku 1717. Kostel (cerkva) je bojkovského typu.
Poutavý dřevěný kostel stojí i v obci Rozluč - kostel sv. Františka Borgii (костел Св. Франциска Борджія) je zajímavý tím, že je původně katolickým. Bohužel v současnosti pustne a postupně se rozpadá, což mu na druhou stranu za vhodného počasí přidává mystickou atmosféru. Nádherná dřevěná cerkva svatého Archanděla Michaela (дерев'яна церква святого архангела Михаїла) z roku 1663 stojí v obci Isaji (Ісаї) na cestě z Turky do Schidnycje.
Masyw Wilczej Jamy
Na severozápadě oblasti za řekou Strvjaž (ukr. Стрв'яж, pol. Strwiąż) vystupuje silně zalesněný masiv hory Wilcza Jama (617 m, ukr. asi Вовча Яма). Pokud do těchto zapomenutých kopců vzácně zavítá noha turistova, pak pravděpodobně vede pouze na zpustlou, ale poměrně rozsáhlou zříceninu hradu Herburt (ukr. Замок Гербуртів, pol. Zamek Herburtów). Z hory, na které stojí, je hezký výhled na blízké starodávné městečko Dobromil (Добромиль), které též stojí za pozornost. Leží na bývalé trati z Chyrova do Přemyšlu, dnes přerušené státní hranicí, která též utnula jakýkoliv další rozvoj města. Masyw Wilczej Jamy je podle některých zdrojů chápán jako součast Sanocko-Turčanských hor, podle jiných jako ukrajinská část pohoří Pogórze Przemyskie. Název masivu uvádím polsky, neboť jsem jej našel uveden pouze na polských mapách.
O Hornodněsterských Beskydech se v českých mediích příliš nepíše. A pokud ano, často se rozchází v pravopisu. Pohoří se též někdy uvádí jako Hornodněstrské Beskydy, Horno-Dněsterské Beskydy, Hornodněstrovské Beskydy či Verchnědněstrské Beskydy. Hezky česky ale tyto varianty příliš nezní.
Další zdroje o Hornodněsterských Beskydech
- Tipy na výlet v okolí Rozlucze (polsky)
- Kniha Ukraińskie Karpaty i Podkarpacie: Część zachodnia (autor Grzegorz Rąkowski, 2013) (polsky) - podrobný popis pohoří i místních památek
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Mapa Hornodněsterských Beskyd
Hornodněsterské Beskydy na mapě
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.