Gorgany

(Horhany)

Gorgany (ukrajinsky Ґорґани [Gorgány]) jsou považovány za nejdrsnější ukrajinské hory a jedno z nejhůře přístupných pohoří ukrajinských Karpat (to nej asi drží Čivčiny). Obrovská rozloha, divoké lesy, hluboká a téměř nekonečně dlouhá údolí, typické kamenné vrcholy s neprostupnou kosodřevinou. To je charakteristika Gorgan, hor, které si najdou místo v srdci každého dobrodruha.

Typický gorganský kužel s kamennou sutí a kosodřevinou, pohled z luk nad Jasiňou (2018)

Pohled na hory Nehrovec a Darvajka z Poloniny Krásné (2017)

Horská usedlost u vesničky Vyškiv (Вишків) (2013)

Od počátku 21. století Gorgany získávají na popularitě mezi turistickou veřejností, je zde vyznačeno mnoho turistických tras, staví se lyžařská střediska a do zdejších lesů se noří i těžaři chtějící zbohatnout na mase dřevní hmoty. To samozřejmě narušuje původní romantickou divokost. Přesto je zde stále hromada míst, kam se nedá dostat během jednodenního výletu a je nutné přespání v přírodě. Míst, kde je větší pravděpodobnost narazit na medvěda než na turistu. Kvůli špatným příjezdovým cestám do vesnic v nitru hor tomu tak snad ještě dlouho zůstane.

Noc v rekreačním středisku u vsi Myslivka (2013)

Koliba v rekreačním středisku Medvěd (Ведмідь) v krásném prostředí u řeky Sviča poblíž vsi Myslivka (2013)

Koliba v rekreačním středisku Medvěd (Ведмідь) u Myslivky (2013)

Gorgany se někdy nesprávně uvádí jako Horhany (ukrajinsky Горгани). Správně jde však o jedno z mála slov, kde se i v ukrajinštině vyskytuje písmeno g (ґ). Název hor možná pochází z rumunského slova "gorgan" označujícího hromadu, zakulacený kopec či mohylu. V tomto případě jde o typické zakulacené hromady kamenné sutě. Zajímavostí je, že v Ottově slovníku naučném z konce 19. století se pohoří uvádí pod "kompromisním" názvem Horgany.

Gorgany se rozkládají na ohromné ploše mezi Toruňským průsmykem na západě a Jablunickým sedlem na východě. Na západě jsou dolinami řek Rika, Holjatynka a Mizuňka odděleny od poloniny Boržavy, Vododělné Verchoviny a Skolivských Beskyd. Na jihu toky Terebla, Mokrjanka, Brusturjanka, Černá Tisa a Prutec od poloniny Krásne, Svidovce a Černohory. A na východě řekou Prut od pokutské části Pokutsko-Bukovinských Karpat.

Geologická zajímavost u potoka Ženec (2013)

Vesnička Myslivka v Gorganech, hlavní silnice spojující Dolynu s Mižhirjí (2013)

Gorgany jsou silně rozvrásněné hlubokými údolími, mezi nimiž vystupují vysoké horské hřbety. Nejvyšší horou Gorgan je Velyka Syvulja (Велика Сивуля, 1.836 m, česky se uvádí i Syvula). Nejvyšší horou v zakarpatské části Gorgan je Strimba (1.719 m) vypínající se nad Koločavou.

Části Gorgan chrání Karpatský národní park, Národní park Siněvir a dvě významné přírodní rezervace Gorgany (Ґорґани) a Grofa (Ґрофа). Rezervace Gorgany je od roku 2017 zahrnuta na listinu světového dědictví UNESCO. Přístup do ní, včetně výstupu na vrchol Dovbušanka (Довбушанка), je za turistickým účelem zakázán.

Hlavními turistickými východisky do hor v Zakarpatské oblasti jsou obce Mižhirja, Siněvir, Koločava, Usť-Čorna a Jasiňa, všechny situované na okraji pohoří. Na bývalé polské straně, nyní v Ivano-Frankivské oblasti, to jsou horské vesničky Osmoloda, Huta a Bystrycja umístěné hluboko v horách a významné rekreační obce Jaremča a Poljanycja (jejíž součástí je luxusní lyžařské středisko Bukovel) na východním okraji hor.

Další zajímavosti Gorgan

Maňavský vodopád a klášter Maňava
Vodopád Ženecký Huk (Женецький Гук [Ženéckyj Huk]) na potoku Ženec, umístěný asi 5 km od cesty Tatariv - Mykulyčyn na východní straně Gorgan (GPS 48.3908631N, 24.4994786E)
Úzkorozchodná dráha ve Vyhodě (Karpatskyj tramvaj)
Siněvirské jezero - největší jezero ukrajinských Karpat
Historický hraniční kámen s československým lvem z roku 1920 na vrcholu Popaďa (Попадя, 1740 m)
Extrémné náročný outdoorový závod Gorgany Race, v horách se běhá od roku 2007