Srbské Karpaty

(Srbsko a srbské hory)

Srbské Karpaty tvoří nejjižnější, možná nejexotičtější, část karpatského oblouku. Přestože v rozloze celých Karpat zabírají jen velmi malou část, jsou až neuvěřitelně nabité přírodními a kulturními zajímavostmi. Z velké části jde o hory krasového původu, najdete tu desítky impozantně hlubokých kaňonů, jeskyní i krásné skalní mosty. Mnoho přírodních perel je snadno dostupných a není třeba k nim podnikat mnohahodinové náročné výpravy. Přesto je spousta lokalit bez lidí a některá fascinující místa dosud čekají na své objevení, což je na Evropu vskutku vzácné. To vše doplňuje přátelskost místních lidí, slovansky příbuzná řeč a vynikající jídlo, pro nás za příjemné ceny. Na sluncem nabitou zeleninu (zvláště sytě rudá, sladká rajčata) nebo čerstvě v ohni upečený chléb dlouho nezapomenete. Své si tak v srbských Karpatech najdou rodiny s dětmi i dobrodruhové, jeskyňáři či vyznavači canyoningu.

Srbské Karpaty těsně přiléhají k oblasti krajanských vesnic v rumunském Banátu. Pokud už "český Banát" navštívíte, zkuste se podívat i na druhou stranu Dunaje. Svojí krásou vás překvapí. K hlavním turistickým cílům vedou značené trasy, zde obvykle značené červeným kolečkem a šipkami. Bohužel neexistuje žádná turistická mapa, na které by byly zobrazeny, ale mapy.cz pomohou. Narozdíl od Ukrajiny potěší výrazně lepší stav silnic. Velké nerostné bohatství hor přináší i stinné stránky. Silná hornická činnost v oblasti, hnědouhelné doly v okolí Resavice a zvláště povrchové doly na měď v okolí Boru a Majdanpeku způsobují v krajině velké jizvy a ekologickou zátěž. Nejvyšším vrcholem srbských Karpat je Šiljak (1.560 / 1.565 m) v masivu Rtanj.

Na těchto stránkách přináším podrobného a originálního turistického průvodce. Mnoho míst dosud nebylo v českých ani slovenských textech nikdy popsáno, některé lokality nejsou známy ani mezi srbskými turisty.

Pohoří Srbských Karpat

Srbské Karpaty se skládají z mnoha horských masivů. Dělení na geomorfologické celky (pohoří) není přesně definováno. Osobně se přikláním k rozlišování následujících pohoří (důvody viz níže):

• Šomrda (Шомрда) - nejvyšší vrch Šomrda (803 m, na vojenských mapách 805,8 m)
• Liškovac (Лишковац) - nejvyšší vrch Veliki Liškovac (Велики Лишковац, 803 m)
• Miroč (Мироч) - nejvyšší hora Veliki Štrbac (Велики Штрбац, 768 m)
• Homoljske planine (Хомољске планине) - nejvyšší vrchol Homoljski Oman (Хомољски Оман, 962 m)
• Beljanica (Бељаница) - nejvyšší hora Beljanica (Бељаница, 1.339 m)
• Kučaj (Кучај) - nejvyšší vrchol Velika Tresta (Велика Треста, 1.284 m)
• Gornjanski kras (Горњански крас) - nejvyšší hora Stol (1.156 m)
• Deli Jovan (Дели Јован) - nejvyšší hora Deli Jovan (1.141 m)
• Rtanj (Ртањ) - nejvyšší hora Šiljak (Шиљак, 1.560 / 1.565 m)
• Tupižica (Тупижница) - nejvyšší hory Glogovački vrh (1.160 m) a Bučanski kamen (1.160 m)
• Ozren (Озрен) - JZ od obce Sokobanja, nej hora Leskovik (Лесковик, 1.178 m / 1.181 m)
• Devica (Девица) - JV od obce Sokobanja, nejvyšší hora Čapljinac (Чапљинац, 1.187 m)

Ke Karpatům na severu přiléhají i Vršacké vrchy (srb. Вршачке планине, Vršačke planine, rum. Munții Vârșeț), nacházející se na srbsko-rumunském pomezí východně od města Vršac. Oficiálně už však nepatří do Karpat, ale náleží do Panonské pánve. Jde o jedno z tzv. Panonských ostrovních pohoří, tedy kdysi dávno se jednalo o ostrov, který vyčníval z Panonského moře. Podobně jako např. další srbské pohoří Fruška Gora (Фрушка гора) nebo maďarský Mecsek. Nejvyšší vrchol Vršackých vrchů Gudurički vrch (Гудурички врх, 641 m) je zároveň nejvyšším bodem Vojvodiny.

Další zajímavosti v okolí srbských Karpat

• Deliblatská poušť (Deliblatska peščara, Делиблатска пешчара) - geomorfologicky unikátní oblast vzniklá přesunem říčních nánosů z Dunaje silným větrem, vytváří pahorky v obklopení nížinné krajiny nedaleko od okraje Karpat. Původně skutečná poušť je postupně obsazována okolní vegetací. Asi nejpůsobivější částí pouště jsou líbezné kopečky Zagajička brda (Загајичка брда) na východním okraji u vsi Grebenac, viz jejich FB stránky.
• Češko Selo (Чешко Село, České Selo) - česká vesnice v srbském Banátu, součást města Bela Crkva. Jako jediná v Srbsku je obývána téměř výhradně Čechy, avšak počet obyvatel klesl jen na pár desítek. V budově bývalé školy můžete navštívit české krajanské muzeum. Ve vsi se nachází tři ulice: Václava Havla, T. G. Masaryka a Jana Husa.
• Krušice (Крушчица) - sousední vesnička s českou menšinou, doslovně česky "Hruškovice". Nachází se tu kostel sv. Václava.
• Bílý Kostel (Bela Crkva, Бела Црква) - městečko s českým vlivem, k němuž patří zmíněné české vesničky. Typické pro město jsou vysunutá okna na domech, z nichž je dobrý rozhled do všech stran. Ve dvoře domu, kde sídlí Matice česká, se nachází velkoplošné malby s částečně snovými výjevy českých míst. Pro cestu do blízkých Karpat možno využít přívoz (kompu) přes Dunaj Banatska Palanka - Ram (nejezdí často, viz jízdní řád).
• Viminacium (Виминациум) - rozlehlé archeologické naleziště a zbytky římského města u obce Kostolac poblíž Dunaje.
• Etno Selo Moravski Konaci - rekreační areál se soustavou ostrůvků, koupalištěm, stylovou restaurací a starodávnými venkovskými usedlostmi. Západně od Karpat, GPS 44.345224N, 21.103630E.
• Jagodina (Јагодина) - aquapark, ZOO.

Srbský zeměpis

Srbsky se pojem srbské Karpaty řekne српски Карпати (srpski Karpaty). Existuje i výraz Карпатске планине (Karpatské planine), tj. Karpatské hory, jenž v širším významu označuje celé Karpaty, ale často tím Srbové myslí právě tu část na jejich území.

Geograficky horstva srbských Karpat Srbové zařazují do soustavy označované jako Karpatsko-balkánské hory (Карпатско-балканске планине, Karpatsko-balkanske planine), kam patří mj. také z většiny bulharské pohoří Stara planina (nazývané též Balkán), ale nepatří tam již ty "echt Karpaty" na území Rumunska a dále. Tato soustava na pomezí Karpat a balkánských hor se také často nazývá jako Východosrbské hory (polsky Góry Wschodnioserbskie, na starých vojenských mapách bývá ruské pojmenování Восточно-Сербские горы), pak už ovšem nezahrnují bulharskou část Staré planiny. Dříve se toto území označovalo i jako Srbské rudohoří (Srpsko rudogorje).

Mimo tuto soustavu Srbové na svém území rozlišují ve stejné úrovni ještě Rodopské hory (Родопске планине) a Dinárské hory (Динарске планине), ovšem s názvoslovím a geografickým vymezením těchto pojmů to je ještě složitější.

Existence a dělení srbských Karpat

Na existenci srbských Karpat se geografové z různých zemí dlouho dívali "skrz prsty" a příliš je neuznávali. Místní obyvatelé však o zdejší oblasti dlouhodobě mluví jako o "karpatské". Jasné vymezení jižní hranice Karpat je problematické, neboť mezi Karpaty a navazujícími Balkanidy není jasný geologický rozdíl. Během svého studia jsem našel až 5 rozvažovaných variant hranice (viz níže). Jeden z prvních seriózních průzkumů vymezení srbských Karpat podnikl srbský profesor Dušan Gavrilović kolem roku 2005, jehož práci prezentuje i polský turistický klub AKT Watra. Toto dělení se zdá být zdařilé a až na malé výjimky se ho držím i zde.

Sporná jižní hranice Karpat

Přikládám 5 možných variant jižní hranice Karpat, které se v minulosti rozvažovaly:

• A) řeka Dunaj: pak by de facto celé Srbské Karpaty "neexistovaly" a území těchto hor by patřilo pod Balkanidy. Údolí Dunaje je v krajině jasně rozpoznatelné a nejvíce zahloubené (nadmořská výška je menší než 100 m), byla by to nejjasnější hranice. Avšak Karpaty se za Dunaj vydávají už i v Rakousku (viz Hainburské vrchy) a při pohledu na reliéf hor v mapě to "prostě vypadá", že Karpaty pokračují dále.
• B) podle Karpatské úmluvy z roku 2003: zahrnuje do Karpat prakticky jen území národního parku Djerdap. Přestože úmluvu (konvenci) potvrdilo i Srbsko, šlo o "zbrklé rozhodnutí" bez korektního geografického průzkumu. Geomorfologicky je taková hranice nejpodivnější (nesleduje ani hranice jednotlivých masivů) a existují iniciativy pro její změnu. Podle tradičního chápání místních obyvatel Karpaty sahají výrazně dále na jih.
• C) řeka Crni Timok (Црни Тимок = Černý Timok): tedy tzv. Црноречка котлина, hranicí by byla přibližně spojnice obcí Paraćin - Boljevac - Zaječar. Při zběžném pohledu na reliéf hor v mapě vypadá přirozeně. Nejvýše dosahuje nadmořské výšky necelých 550 m. Zmiňuje ji např. srbská wikipedie, ale na jiné stránce uvádí hranici zase jinak. A žádný český zdroj tuto hranici nerespektuje.
• D) řeka Sokobanjska Moravica (Сокобањска Моравица): přesněji toky řek spojující města Paraćin (Параћин) - Aleksinac (Алексинац) - Sokobanja (Сокобања) - Knjaževac (Књажевац) a dále řeky Beli Timok (Бели Тимок) a posléze Timok (Тимок) na sever, což už je společné s předešlou variantou. Hranice je díky vodním tokům poměrně dobře čitelná, nejvyššího bodu dosahuje v sedle pod horou Tumba (asi 660 m).
• E) řeky Toponička a Svrljiški Timok (Сврљишки Тимок): asi nejjižnější varianta. Ta aktuálně bývá nejvíce akceptovanou. Někdy se uváděla jako ještě jižnější hranice řeka Nišava až přímo u města Niš (Ниш), ale tomu neodpovídaly zařazované horské masivy.

Jižně se vyskytující masivy Kalafat (Калафат), známý též jako Kurilovo (Курилово), Tresibaba (Тресибаба), Svrljiške planine (Сврљишке планине) a Suva Planina (Сува планина, Suchá hora) už do Karpat nebývají přiřazovány nikdy.

Další informace o srbských Karpatech

• VisitEastSerbia.rs: přehled přírodních zajímavostí ve východním Srbsku (anglicky)
• Serbia.com - Visit Serbia - pěkně zpracovaný turistický portál o zajímavostech Srbska (anglicky)
• Serbia.travel: 52 weekends in Serbia - přehled srbských regionů, památek a zajímavostí (anglicky)
• Blog Cesty z domu - základní rady pro cestu do Srbska (2017)
• Novinky.cz - Srbsko: Krásy a zajímavosti země, kterou zná jen málokdo (2016)
• Šumné Stopy: Srbsko – Ljubav za Ljubav - David Vávra v pořadu České televize o českých stopách v Srbsku

Srbská kuchyně - recepty na srbská jídla

• Fotorecept výroby lepinje a čevapi (slovensky)
• Recept na srbský ajvar (česky)