Zemplínské vrchy
Zemplínské vrchy jsou rozlohou i výškou nevelikým pohořím zvedajícím se z nížinaté krajiny Východoslovenské roviny. V nižších polohách hor se pěstují ovocné stromy a především výborné tokajské víno. Prosluněné vinice a historické vinné sklepy (vínne pivnice) jsou pro tyto kopečky charakteristické. Nejvyšším vrcholem Zemplínských vrchů je Rozhľadňa (469 m). Neboť je tento kopec zcela zalesněný a neposkytuje žádný výhled, pojmenování působí jakoby si někdo z této hory udělal legraci. Ale kdoví, třeba někdo někdy rozhlednu na Rozhľadni postaví a pak hora dostojí svému názvu. Než se tak stane, je nejvhodnějším časem pro návštěvu vyšších partií těchto hustě zarostlých kopců podzim či brzké jaro, kdy listnatý les poskytuje občasné průhledy a navíc hraje krásnými barvami. Na východní straně Zemplínské vrchy sousedí se zajímavou nížinatou oblastí Medzibodrožie, na jihovýchodě s maďarskými horami Zempléni-hegység a na severovýchodě se Slanskými vrchy.
Turistika v Zemplínských vrších
Za pěší turistikou se do slovenských Zemplínských vrchů prakticky nejezdí. Jedinou turistickou značkou v celém pohoří byla dlouhé roky dálková červená značka spojující vesničky v nižších polohách. Až v roce 2014 byla vyznačena žlutá značka na vrchol Rozhľadne. Pod horami projíždí rychlíková trať z Košic do Čierne nad Tisou a dále na Ukrajinu, oblast je tedy dobře dopravně dostupná. V obci Borša u řeky Bodrog se nachází zámeček (kaštiel), rozsáhlé renesanční šlechtické sídlo, v němž se v 17. století narodil František II. Rákoczi, který pak většinu dětství prožil na hradě Palanok v Mukačevu.
Tokajská vinařská oblast (vinohradnícka oblasť Tokaj)
Do jihozápadní části Zemplínských vrchů z Maďarska zasahuje Tokajská vinařská oblast, která je největší atrakcí regionu. Návštěva některého z tokajských sklípků (pivníc) spojená s ochutnávkou zde vyprodukovaných vynikajících vín se stane nezapomenutelným zážitkem. Průchod dlouhými podzemními chodbami vytesanými v tufu k jednotlivým sklípkům místy připomíná jeskyňářství. Tuf je hornina sopečného původu a je pro zdejší oblasti typická. Stěny chodeb jsou porostlé několikacentimetrovou vrstvou ušlechtilé plísně, která navozuje pro zrání tokajského vína tu správnou atmosféru. Mezi hlavní vinařské obce patří Velká Trňa (Veľká Tŕňa), Malá Trňa (malá Tŕňa) a Viničky.
Ubytování v Zemplínských vrších
Věhlas slovenské Tokajské oblasti od počátku tisíciletí postupně stoupá a s tím souvisí i rozvoj ubytovacíh možností. Ubytování ve vinařských vesničkách poskytují velká vinařství (J&J Ostrožovič, Zlatá putňa) i různí malí vinaři ve vlastních privátech.
Názvosloví Zemplínských vrchů
Zemplínské vrchy se nachází celé na Slovensku, i když jen kousek od hranice s Maďarskem. Dříve (asi do konce II. světové války) se pro toto horstvo v české a slovenské literatuře používal název Zemplínský ostrov vycházející z maďarského pojmenování Zempléni-szigethegység [Zemplény-sigetheďšég], tedy doslova Zemplínské ostrovní kopce (v Maďarsku se tento pojem udržel dosud). Někdy se objevovalo i pojmenování Černochovská pahorkatina. Na dohled na maďarském území se naopak nachází výrazně rozlehlejší a vyšší pohoří Zempléni-hegység [Zemplény-heďšég]. Jeho překlad doslova zní též Zemplínské vrchy, proto je potřeba mezi nimi pečlivě rozlišovat.
Zdroje o Zemplínských vrších
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Mapa Zemplínských vrchů
Zemplínské vrchy na mapě
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.