Starohorské vrchy
Starohorské vrchy (polsky Góry Starohorskie, maďarsky Óhegyi-Tátra) jsou předhůřím Nízkých Tater, ostatně mnoho turistů je mylně považuje přímo za součást tohoto mnohem známějšího pohoří, od něhož je oficiálně odděleno Hiadeľským sedlem. Mnohadenní přechody Nízkých Tater často končí právě až na Donovalech, které jsou hlavním turistickým centrem Starohorských vrchů. Donovaly žijí především lyžováním v zimě, ale nabízí i spousty letních atrakcí, známá je například místní pohádková vesnice Habakuky. Aby "nízkotatranských souvislostí" nebylo málo, tak téměř celé horstvo je chráněno formou Ochranného pásma Národního parku Nízké Tatry. Na severozápadě pohoří sousedí s Velkou Fatrou, na jihozápadě s Kremnickými vrchy, na jihovýchodě s Veporskými vrchy.
Podobně jako sousední Kremnické vrchy jsou i Starohorské vrchy proslulé svojí hornickou minulostí, těžila se zde především měď a stříbro. Centrem "baníctva" je rázovitá hornická vesnička Špania Dolina (viz samostatná stránka).
Spádovým městem jižní části Starohorských vrchů je město Banská Bystrica. Přímo nad městem se tyčí mohutná hora Panský diel (1.100 m) s vrcholovými loukami a nádherným výhledem na Bystricu i Kremnické vrchy. Na severní straně hory v sedle Šachtičky (Šachtička) se nachází rozsáhlý rekreační areál s hotelem Šachtička. Místo je hojně navštěvováno především obyvateli již zmíněné metropole středního Slovenska, neboť je snadno dosažitelné horskou silnicí.
Vrcholové partie kopců nemají velké převýšení a jsou protkány hustou sítí lesních cest. Jsou tak vhodné pro cyklistiku, běžecké lyžování i méně náročné procházky. Najdou se zde ale i zajímavé cíle pro pěší výlet, kam by se tahat s kolem nevyplatilo. Jedním z takových je Jelenská skála (Jelenska skala, 1.153 m), u jejíhož vrcholu se naléza mohutné skalisko strmě padající téměř kolmou skalní stěnou k západu. Ze skály je nádherný výhled na Velkou Fatru, ovšem pohyb po skalním ostrohu je poměrně nebezpečný. Pořádně zabrat dá i výstup na nejvyšší horu Starohorských vrchů, kterou je Kozí Chrbát (Kozí hřbet, 1.330 m) na hřebeni plynule dále přecházejícím v Nízké Tatry.
Starohorské vrchy získaly pojmenování podle vesničky Staré Hory nacházející se v údolí u silnice na Donovaly. Staré Hory jsou již od 15. století poutním místem, údajně se zde zjevila Panna Maria a místní kostel byl v roce 1990 povýšen papežem Janem Pavlem II. na basilicu minor.
Zajímavým cílem výletu je též horská osada Kalište [Kaliště]. Za druhé světové války byla vypálena nacisty a život se do ní již nevrátil. Jako muzeum v přírodě (skanzen) byly obnoveny některé chaloupky, zvonička a byly vyznačeny základy dalších domů. Přístup je sem možný pěšky z obcí Donovaly či Baláže nebo autem po úzké cestě z vesničky Moštenice.
Zdroje o Starohorských vrších
- NKP Kalište - oficiální stránky muzea v přírodě
- Levné ubytování ve Starohorských vrších
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Mapa Starohorských vrchů
Starohorské vrchy na mapě
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.