Oravská vrchovina
Oravská vrchovina je pásmo menších kopečků obklopené vyššími horskými celky Chočské vrchy, Velká Fatra (konkrétně její částí Šípská Fatra), Oravská Magura, Skorušinské vrchy a Západní Tatry. Jedná se o malebnou zvlněnou krajinu protkanou horskými vesničkami se zachovalými dřevěnicemi, obdělávanými políčky, loukami, pastvinami i skalkami.
Nejvýznamnější historickou památkou Oravské vrchoviny je jedna z nejkrásnějších slovenských pevností Oravský hrad. Ve vsi Podbiel můžete obdivovat zachovalé dřevěnice. V obci Leštiny stojí artikulární dřevěný kostel (UNESCO). Další krásný dřevěný kostel se nachází ve městě Tvrdošín, kousek severně od Oravské vrchoviny.
V obci Horná Lehota u Oravského Podzámku stojí původně renesanční zámeček (kaštiel) ze 16. století. V 90. letech 20. století byl rekonstruován na luxusní motel, ale jeho provoz bohužel dlouho nevydržel.
Oravská vrchovina má hlavní souvislý hřeben táhnoucí se z Dolného Kubína až do Oravského Bieleho Potoka. Vede po něm červeně značená turistická stezka, která dále pokračuje hřebenovkou Skorušinských vrchů. Na hřebeni se nachází též "možná nejvyšší hora" pohoří s jednoduchým názvem Kopec (1.251 m). Takto by to ovšem platilo, pokud bychom se řídili podle polského horopisného členění, které více respektuje určitou "turistickou logiku". Podle slovenského členění hranice mezi Oravskou vrchovinou a Skorušinskými vrchy prochází již někde nad obcí Veľké Borové a ne až údolím Studeného potoka, které vytváří velkou sníženinu a kudy vede i komunikace ze Zuberce do Podbielu. Část tohoto kompaktního hřebene, včetně hory Kopec, by tak již patřila do Skorušinských vrchů.
Na jihozápadním okraji Oravské vrchoviny, mezi Leštinami a Dolným Kubínem, se vypínají výrazné skalnaté útvary Ostrá skála (814 m) a Tupá skála se zajímavou květenou, menšími jeskyněmi i archeologickými nalezišti. Z Tupé skály je hezký výhled na Malou Fatru.
Hranici mezi Chočskými vrchy a Oravskou vrchovinou tvoří přibližně spojnice obcí Velké Borové, Malatiná a Vyšný Kubín. Hranice s Oravskou Magurou probíhá v dolině řeky Oravy - oficiálně až za řekou, ve svazích hor, jejichž vrcholy již patří do Magury, což je poměrně netradiční. Poláci stanoví hranici opět logičtěji tokem řeky. Jejich vymezení horstva mi je tak sympatičtější. Podle slovenské terminologie pak některé zdroje uvádí jako nejvyšší kótu Oravské vrchoviny Javorový vrch (též Javorová, 1.076 m) severně od Oravského Podzámku (de facto již ležící na hřebenovce Oravské Magury). Mnoho jiných zdrojů pak o nejvyšší hoře pro jistotu taktně mlčí.
Zajímavým obdobím k návštěvě regionu jsou oravské Vánoce (oravské Vianoce). Na vesničkách místní lidé stále dodržují mnoho původních tradic.
Ubytování na Oravské vrchovině
Nejvíce možností k ubytování naleznete v podroháčském centru Zuberec i v sousední Habovce. Pár nabídek objevíte též ve vesničkách v nitru Oravské vrchoviny. Přímo na hřebeni na polosamotě nad vsí Veľké Borové stojí Penzión pri Veži i s malou rozhlednou. Dobrým východiskem pro poznávání Oravské vrchoviny je Koliba Holica, stylový penzion na horské samotě u hlavní silnice ze Zuberce do Mikuláše.
Zdroje o Oravské vrchovině
- Wikipedia - Pogórze Orawskie - polské členění hor
- Hiking.sk - Oravská vrchovina - popisy výletů
- Oravský hrad - otevírací doba
- Levné ubytování na Oravské vrchovině
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Mapa Oravské vrchoviny
Oravská vrchovina na mapě
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.