Medzibodrožie
(Mezibodroží)
Medzibodrožie (česky Mezibodroží, maďarsky Bodrogköz) je nížinatý kraj na pomezí východního Slovenska a Maďarska, dotýkající se hranic s Ukrajinou. Mezibodroží (Medzibodrožie) je geograficky vymezeno řekami Bodrog, Tisa a Latorica, mezi nimi prakticky tvoří suchozemský ostrov. Z historického pohledu se jedná o území jižního Zemplína a z hlediska geomorfologie Mezibodroží zaujímá jižní část Východoslovenské roviny s velkým přesahem do Maďarska. Na severozápadě sousedí se slovenskými Zemplínskými vrchy, na západě s maďarským pohořím Zempléni-hegység.
Pro mnoho turistů se jedná jen o nezáživný kraj, který přejíždí cestou na Ukrajinu. Pohled do mapy totiž na první pohled působí neatraktivně. Mezibodroží však nabízí spoustu zajímavostí a netradiční, až exotické, zážitky. V okolí řek a jejich mrtvých ramen se dochovaly četné lužní lesy a mokřadní společenstva, v nichž žije například i želva bahenní. Hodnotnou přírodu chrání několik přírodních rezervací a kolem řeky Latorica se rozkládá Chráněná krajinná oblast nesoucí její název. Po řekách můžete proplout na vlastním člunu nebo si zakoupit výletní plavbu na vyhlídkové lodi. V oblasti se dochovalo několik romantických zámečků, středověkých kostelů a zřícenin hradů. Společně se sousedními Zemplínskými vrchy se jedná o vinařský kraj. Pokud tedy den zakončíte v některé z místních vináren u výborného lokálního vína, určitě neuděláte chybu.
Tajba - rezervace želv
Tajba je národní přírodní rezervace (slovensky národná prírodná rezervácia) unikátní především tím, že je posledním místem v bývalém Československu, kde trvale žije a rozmnožuje se želva bahenní (slovensky korytnačka močiarna, maďarsky mocsári teknős). Její další nálezy ve slovenské Záhorské nížině či na jižní Moravě jsou v dnešní době již jen sporadické. Rezervaci Tajba tvoří mrtvé rameno Bodrogu (jezero v místě původního řečiště) a jeho okolní mokřadní společenstva. Nachází se u obce Streda nad Bodrogom a je poměrně obtížně přístupná. Rezervaci obývá i množství vodních ptáků.
GPS místa, kde začíná polní cesta do rezervace Tajba: 48.37884 N, 21.769404 E
Kráľovský Chlmec
Kráľovský Chlmec (maďarsky Királyhelmec) je hlavním centrem slovenské části Mezibodroží, do roku 1960 byl okresním městem. Obýván je především obyvateli maďarské národnosti, nachází se zde i velká romská kolonie. Nad městem se zvedají nevelké Chlmecké pahorky s nejvyšším bodem Veľký kopec (264 m). Na vyvýšenince na západním okraji Královského Chlmce stojí malá zřícenina hradu Csonkavár [Čonkavár], jehož jméno při překladu z maďarštiny znamená "hrad trosek". Přímo ke zřícenině přiléhá stylová vinárna s restaurací Pivnica Petra Perényiho (maďarsky Perényi pince). Nabízí atraktivní středověký interiér a stejně jako sousední zřícenina i hezký pohled na Královský Chlmec.
GPS hradu Csonkavár: 48.423986 N, 21.974738 E
Malý Horeš - historické vinné sklepy
Na svahu Chlmeckých kopců severně od vesničky Malý Horeš stojí soustava historických vinných sklípků (vinné pivnice). Jsou umístěny v akátovém háji, který v létě vytváří příjemný stín. Stejně jako nedaleké tokajské sklípky v Zemplínských vrších jsou vybudované v sopečné hornině tuf. Celý komplex tvoří okolo 80 vstupů do podzemí, je největším v oblasti Medzibodroží.
GPS vstupu k vinným sklípkům (možnost parkování): 48.405075 N,21.95277 E.
Zřícenina Velký Kamenec
Na kopečku v obci Veľký Kamenec (maďarsky Nagykövesd [Naďkövešd]) stojí jedna z dominant Mezibodroží - zřícenina Veľký Kamenec (maďarsky Nagykövesd vára) ze 13. století. Z dávného hradu se dochovalo několik vysokých zdí. Samotný kopeček poskytuje pěkný výhled na obec i protější vrch Tarbucka.
GPS malého parkoviště pod zříceninou: 48.358659 N, 21.806606 E
Opevněná celnice a bunkr Pribeník
Při vjezdu do obce Pribeník (maďarsky Perbenyik [Perbenik]) od maďarské hranice stojí po levé straně bývalá prvorepubliková celnice (colnica). Je opevněná, neboť se na její zahradě těsně u domu nachází bunkr (bunker) z 30. let 20. století. Pravděpodobně jde o nejvýchodnější zachovalý bunkr československého pohraničního opevnění.
GPS budovy bývalé celnice: 48.385790 N, 22.002510 E
Karcsa - středověký kostel
V maďarské pohraniční vesničce Karcsa [Karča] stojí atraktivní středověký kostel reformované církve (maďarsky Karcsai református templom). Vedle kostela pozornost upoutá i zrekonstruovaný historický vesnický dům. Samotná ves Karcsa je velmi poutavá i z toho důvodu, že do středu obce zasahuje jezero Krčava (maďarsky Karcsa-csatorna nebo též Karcsa-tó).
GPS kostela: 48.315414 N, 21.794788 E
Pácin - zámek (kaštiel)
V maďarské vesničce Pácin [Pácin], v těsném sousedství se slovenskou hranicí, stojí hezký aristokratický zámek rodiny Mágóchy z 16. století (maďarsky Mágóchy-kastély). V zámku se nachází mezibodrožské zámecké muzeum (Bodrogközi Kastélymúzeum) a kolem něj se rozprostírají rozlehlé zahrady.
GPS zámečku: 48.330249 N, 21.828901 E
Karos - dávné pohřebiště maďarských předků
Západně od malinké vesničky Karos [Karoš] se nachází až mystické místo - hřbitov dávných maďarských předků ( Honfoglaláskori Temető). V průběhu archeologických prací ve 20. století zde bylo objeveno několik desítek hrobů, v nichž byli pochováni i velmi bohatí náčelníci rodu Arpádovců. Na tomto pietním místě je nyní postaven zajímavý památník. U nedaleké vesničky Kisrozvágy [Kišrozváď] se nachází miniskanzen, jenž s tímto pohřebištěm souvisí.
GPS: 48.330916 N, 21.721832 E
Další zdroje o oblasti Medzibodrožie
- Bodrog-Tisa.sk - informační web o Mezibodroží
- Fauna Carpatica - sdružení zaměřující se na život želvy bahenní a rezervaci Tajba
- Zřícenina Csonkavár - informace na blogu Petera Molnára
- Ubytování v Mezibodroží - přehled ubytování
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Mapa Mezibodroží
Medzibodrožie na mapě
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.