Malá Fatra

Malá Fatra je při pohledu od západu prvními skutečně "vysokými horami" v Karpatech s hřebeny nad horní hranicí lesa. Proto je velmi oblíbená i mezi návštěvníky z blízkého Česka. Holinaté partie hor poskytují úchvatné výhledy, ale často tu vládne i drsný horský vichr, neprostupná mlha či silné srážky. Králem Malé Fatry je Veľký Kriváň (Veľký Kriváň, 1.709 m), někdy uváděný i s přívlastkem "fatranský", aby byl jasně odlišený od svého známějšího bratra ve Vysokých Tatrách. Missákem Fatry je však bezesporu divoce rozeklaný vápencově bělavý Velký Rozsutec (Veľký Rozsutec, 1.609 m), který svým vzhledem uhrane každého milovníka přírody.

Veľký Rozsutec ze sedla Pod Rozsutcom (2006)

Vodopád ve Vrátné (vodopád vo Vrátnej) (2016)

Kabinková lanovka z Vrátné do Snilovského sedla (2016)

Šafrán karpatský (též šafrán Heuffelův, Crocus heuffelianus) (2009)

Malá Fatra je dlouhé pohoří táhnoucí se diagonálně od severovýchodu k jihozápadu. Průlom Váhu v Strečenském průsmyku (Strečniansky priesmyk) ji de facto přetíná na dvě autonomní pohoříčka - Kriváňskou Malou Fatru (severní, vyšší) a Lúčanskou Malou Fatru (jižní, o trochu nižší a více zalesněnou). V tomto článku se věnuji té kriváňské části hor, která je známější. Lúčanská Fatra má vlastní článek. Kriváňská Fatra na severu sousedí s Kysuckou vrchovinou, na východě s Oravskou Magurou a na jihovýchodě s Velkou Fatrou (včetně její části Šípská Fatra).

Hřeben Malé Fatry v okolí Snilovského sedla (2016)

Rozcestník Hrana V. F. Kriváňa na hlavním hřebeni Malé Fatry (2006)

Tentýž rozcestník o 10 let později, v pozadí hřebenová trasa na Malý Kriváň (2016)

Domašínský meander na Váhu v Strečenském průsmyku, odděluje Kriváňskou a Lúčanskou Malou Fatru (2006)

Hlavním turistickým centrem Malé Fatry je Terchová, rodiště možná nejslavnějšího Slováka, zbojníka Jánošíka. Sekunduje ji malebná Zázrivá. Velká část výletníků do Malé Fatry proniká z Terchové Vrátnou dolinou. Na jejím okraji leží ukrytá líbezná osada Štefanová. Poblíž na hučivou vodu, působivé vodopády a žebříky lákají Jánošíkove diery (česky uváděné jako Jánošíkovy diery, případně doslova přeloženo díry), v jejichž kaňonech se turista cítí jako ve Slovenském ráji.

Pohled na noční Žilinu od sedla Bublen na hřebeni Malé Fatry (2006)

Pohled na Malou Fatru přes obec Dolná Tižina (2016)

Kriváňská Malá Fatra poskytuje útočiště turistům i v horských chatách na hřebenech hor. Jsou jimi Chata pod Chlebom, Chata na Grúni, Chata pod Suchým a Chata pod Kľačianskou Magurou. Oblíbená Chata pod Rozsutcom vyhořela odpoledne 17. ledna 1985, v době, kdy na chatě pobýval lyžařský kurz. Požár se naštěstí obešel bez ztrát na lidských životech. Na konci Vrátné doliny, u spodní stanice lanovky do Snilovského sedla stojí stylová kamenno-dřevěná Chata Vrátna, od 21. července 2014 poničená sesuvem půdy a bohužel mimo provoz (stav v roce 2019).

Terénní auto UAZ u chaty Pod Suchým (2006)

Chata Vrátna se spodní stanicí lanovky na Chleb (2009)

Chata Vrátna v období čekajícím na rekonstrukci (2016)

Informační tabule s fotografiemi z povodně a kamenné laviny ve Vrátné dolině v roce 2014, vyvěšeno na chatě Vrátna (2016)

Symbolický cintorín u chaty Vrátna (2009)

I s malými dětmi je radost chodit do hor (2016)

Salaš Zázrivá - interiér restaurace (2016)

Salaš Zázrivá - ruční výroba sýrů (2016)

Brynzová polívka v Salaši Zázrivá (2016)

Nejvyšším vodopádem Malé Fatry je 38 vysoký Šútovský vodopád v Šútovské dolině. Krásný, byť výrazně nižší vodopád se nachází i ve Vrátné dolině, poblíž Chaty Vrátna.

Přírodu Kriváňské Malé Fatry chrání Národní park Malá Fatra. Vyhlášen byl v roce 1988, předtím zde fungovala Chráněná krajinná oblast Malá Fatra. Malá Fatra je přirozeným útočištěm velkých šelem, včetně medvěda. Státní ochrana přírody SR odhaduje v NP Malá Fatra medvědí populaci na několik desítek jedinců. Napadení člověka medvědem je však velmi vzácné, za období 1967-2010 bylo evidováno pouze 9 útoků, z toho na turisty ani jeden (především šlo o myslivce).

Zmije obecná (Vipera berus) na turistické stezce u hory Pekelník (2016)

Květena Malé Fatry

Hořeček fatranský (Gentianella fatrae, slov. horček fatranský), západokarpatský endemit v sedle Bublen, vyslytuje se pouze na Fatrách a v blízkých horách (2016)

Brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea, slov. brusnica obyčajná) u sedla Bublen (2016)

Šafrán karpatský (Crocus heuffelianus) (2009)

Asi mochna (Potentilla, slov. nátržník) (2016)

Hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis, slov. hviezdnatec čemericový), zajímavostí je, že tato rostlinka je symbolem Českého Těšína (tam bývá označována jako Těšíňanka) (2009)

Vítod hořký (Polygala amara, slov. horčinka horká), latinský název Polygala znamená "hodně mléka" (věřilo se, že rostlina napomáhá krávám k lepšímu dojení) (2009)

Hořec Clusiův (Gentiana clusii, slov. horec Clusiov), mezi nimi prvosenka lysá (Primula auricula, slov. prvosienka holá) (2009)

Prvosenka lysá (Primula auricula, slov. prvosienka holá) (2009)

Prvosenka vyšší (Primula elatior, slov. prvosienka vyššia) (2009)

Asi blatouch bahenní horský (Caltha palustris laeta, slov. záružlie močiarne horské) (2009)

Hořec jarní (Gentiana verna, slov. horec jarný) (2009)

Další informace o Malé Fatře

Národní park Malá Fatra - oficiální stránky
Bývalá Chata pod Rozsutcom - článek od Bora Tomise o osudném okamžiku vyhoření chaty

Pozvete mě na kávu, prosím? :)

Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.

→ buymeacoffee.com/dusekarpat

Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!

Mapa Malé Fatry

Malá Fatra na mapě

Přepnout mapu: Mapy.cz - turistická mapaMapy.cz - turistická mapa | OpenStreetMapOpenStreetMap | GoogleGoogle

Komentáře k článku

Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?

Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat! Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.