DušeKarpat.cz

Duše Karpat

...přírodou i lidskými osudy karpatských hor a podhůří...

Rumunština - základy

(rumunský jazyk)

Pamatujete si na ten zvláštní pocit, když jste poprvé slyšeli rumunštinu? Ne? Dobře, budu konkrétnější: co jste si pomysleli, když jste poprvé slyšeli třeba písničku Dragostea Din Tei moldavské skupiny O-Zone. Ta zvláštní směs slovanského a románského vlivu, ta specifická melodie jazyka a lákavá příchuť neznáma. Taková je pro mě rumunština.

Abyste se velmi základně domluvili v Rumunsku, stačí se naučit pár slovíček a frází. Výslovnost není, pokud neprahnete po dokonalosti, až tak obtížná, přestože některé hlásky se vyslovují značně odlišně od češtiny. Pro cesty do Rumunska, kde bude stačit zeptat se, kudy jít, koupit základní potraviny v obchodě nebo jízdenku na vlak a prohodit pár slov s místními, však docela dobře postačí i málo.

Osnova článku

Obecné informace – rumunština

Rumunský jazyk (limba română) patří mezi jazyky románské, přestože se třeba od španělštiny a italštiny dost liší. Domluvíte se s ní nejen v Rumunsku, ale i v Moldávii (o moldavštině ještě bude řeč dále). Brzké oddělení od latiny a fakt, že následně nebyla z územních důvodů ostatními románskými jazyky výrazněji ovlivňována, jí spolu se slovanským vlivem zaručil jedinečný zvuk i slovní zásobu. Vliv slovanských jazyků můžeme pozorovat v některých slovech, na první pohled zaujme třeba „ano“ = „da“. Dále se ve výslovnosti zachovala hláska „h“, která v ostatních románských jazycích chybí (např. o hartă = mapa). Na druhou stranu jsou v dnešní rumunštině patrná i slova přejatá z francouzštiny či italštiny. Ty se však do jazyka dostaly až v 19. století, kdy se rumunština měla „očistit“ od výpůjček především ze slovanských jazyků a stát se čistým literárním jazykem. Dalšími jazyky, kterými je rumunština ovlivněna, jsou maďarština, turečtina, řečtina a němčina.

Moldavština

Než se pustíme do gramatiky, zmiňme ještě moldavštinu. Jazyk, kterým se hovoří v Moldavské republice i Podněstří, byl z politických důvodů mnoho let označován za samostatný jazyk s názvem moldavština, byť se od rumunštiny neliší. V roce 2006 došlo ke zrušení moldavskojazyčné verze Wikipedie. Koncem roku 2013 rozhodl moldavský ústavní soud, že název „moldavština“ bude pouze synonymem ke slovu „rumunština“. Pro označení jednoho oficiálního jazyka země se tedy mohou užívat oba názvy.

Rumunský pravopis

Psaná rumunština vypadá na první pohled docela děsivě – spousta značek nad písmeny i pod nimi. Cizinec ale po nastudování základních pravidel může tento zápis docela dobře přečíst.

V současné rumunštině existuje 5 hlásek s diakritikou: ă, â, î, ș, ț. Dvě poslední bývají chybně zaměňovány za ş a ţ. Rumunština má však jako jediný jazyk u těchto dvou hlásek „čárku pod písmenem“ nikoliv „háček pod písmenem“, který známe např. z francouzštiny.

Ve své historii má rumunština i období, kdy se psalo cyrilicí (tedy „azbukou“). Ta se dosud oficiálně používá v separatistickém Podněstří. Není to překvapivé s ohledem na to, že Podněstersko má silné vazby na Rusko a společně s moldavštinou (tedy vlastně rumunštinou) se zde hojně mluví rusky. V Moldávii je úředním způsobem zápisu jazyka latinka, nicméně především starší lidé zvyklí na cyrilici ji používají i dál.

Zajímavou historii za sebou mají také samohlásky â, î. Po různých peripetiích a změnách se nyní píše â uprostřed slova a î na začátku a na konci slova. O historii těchto samohlásek a problémech současné rumunštiny si můžete více přečíst v blogu Michala Ledwońe.

Výslovnost a přízvuk rumunštiny

ă –  výslovnost blízká anglickému "ə" (zdůrazňuje předchozí hlásku a přidává jí dozvuk)
â, î –  výslovnost blízká ruskému "ы" nebo německému "ü" (tedy "opravdu tvrdé" y)
ș –  š
ț –  c
ga, go, gu –  ga, go, gu
ge, gi –  dže, dži
gea –  džea s téměř neslyšným "e"
ca, co, cu –  ka, ko, ku
ce, ci –  če, či
cea –  čea s téměř neslyšným "e"
cia, cio, ciu –  ča, čo, ču
ch –  měkké "k"
gh –  měkké "g"
j –  ž
počáteční "e" –  je
di, ti, ni –  uprostřed slova jako dy, ty, ny; na konci jako ď, ť, ň
koncové "i" –  po samohlásce se čte jako "j", po souhlásce ji změkčuje nebo se téměř nečte

Přízvuk je proměnlivý (může být na počáteční i koncové slabice nebo uprostřed slova) a v textu se neoznačuje, proto je dost obtížné se jej naučit.

Rumunská gramatika

Rumunština má určitý a neurčitý člen. Neurčitý samostatně stojí před podstatným jménem (např. un băiat = chlapec, nebo o fată = dívka), určitý se naopak přidává formou přípony za substantivum (např. băiatul, fata).

Podstatná jména mají rod mužský, ženský nebo střední. V množném čísle mají substantiva mužského rodu koncovku -i, podstatná jména rodu ženského mohou mít v množném čísle koncovky -e, -i nebo -le. Podstatná jména středního rodu se v jednotném čísle chovají jako maskulina, v množném čísle jako feminina, končí pak na -e nebo -uri.

jednotné číslo množné číslo
  neurčitý člen určitý člen neurčitý člen určitý člen
pán un domn  domnul domni domnuli
paní o doamnă doamna doamne doamnele
káva o cafea cafeua cafele cafelele
víno un vin  vinul vini vinuri

Rumunština si zachovala 5 pádů, pokud tedy uvidíte či uslyšíte známé podstatné jméno v podivném tvaru, zřejmě se bude jednat o druhý nebo třetí pád. Ostatní pády koncovky nemění.

Přídavná jména buď končí souhláskou pro mužský rod a pak mají koncovku -ă pro ženský rod, nebo používají pro oba rody koncovku -e. V množném čísle pak přejímají koncovky podstatného jména, s nímž se pojí.

jednotné číslo množné číslo
prientenul simpatic (sympatický přítel) prienteni simpatici (sympatičtí přátelé)
prientena simpatica (sympatická přítelkyně) prientene simpatice (sympatické přítelkyně)

Pro vykání použijeme stejně jako v češtině 2. osobu množného čísla. Často se přidává ještě zdvořilostní zájmeno Dumneavoastră (v textu často uváděné pomocí zkratky Dvs. ve smyslu „vy, paní“ nebo „vy, pane“).

Slovesný systém rumunštiny je poměrně složitý. Slovesa se dělí do čtyř slovesných tříd a řada jich je nepravidelných. Jako v ostatních románských jazycích nám i v rumunštině může činit potíže třeba konjunktiv.

Časování „a fi“ = „být“

eu sunt já jsem  noi suntem  my jsme 
tu ești ty jsi voi sunteți vy jste
el este/e on je ei sunt oni jsou
ea este/e ona je ele sunt ony jsou

Časování „a avea“ = „mít“

eu am já mám noi avem my máme
tu ai tu máš voi aveți vy máte
el are on má ei au oni mají
ea are ona má ele au ony mají

Základní fráze a slovíčka v rumunštině

rumunsky výslovnost česky
da - nu [da - nu] ano - ne
Bună ziua.  [Bunə ziua.] Dobrý den.
Vă rog. [Və rog.] Prosím Vás.
Mulţumesc. Cu plăcere. [Mulcumesk. Ku pləčere.] Děkuji. Prosím.
Scuzați. [Skuzac.] Promiňte.
Unde este…? [Unde jeste] Kde je…?
un magazin - un restaurant [un magazin - un restaurant] obchod - restaurace
deschis – închis [deskis - ynkis] otevřeno – zavřeno
o pâine - o chiflă [o pyjne - o kiflə] chléb - houska
brânză - un iaurt [o brynyə - un jaurt] sýr - jogurt
lapte - unt [lapte - unt] mléko - máslo
apă - o bere [apə - o bere] voda - pivo
vin alb - vin negru [vin alb - vin negru] víno bílé - víno červené
o cafea - un ceai [o kafea - un čaj] káva - čaj
fructe - legume [frukte - legume] ovoce - zelenina
o supă - o ciorbă [o supə - o čorbə] polévka - hustá polévka
carne - şuncă [karne - šunkə] maso - šunka
o gară - un bilet [o garə - un bilet] nádraží - jízdenka / vstupenka
un tren - un autobuz - o mașină [un tren - un autobuz - o mašinə] vlak - autobus - auto
Drum bun. [Drum bun.] Šťastnou cestu.
un medic - un spital [un medik - un spital] lékař - nemocnice
bolnav - obosit [bolnav - obosit] nemocný - unavený
Mă doare… [Mə doare...] Bolí mě...
un munte - munţi [un munte - munc] hora - hory
o vale [o vale] údolí
un pas / o şauă / o curmătură [un pas / o šauə / o kurməturə] horské sedlo (průsmyk)
o mare - o plajă [o mare - o plažə] moře - pláž
o furtună - o ceață [o furtunə - o čácə] bouřka - mlha
un caîne - un urs [un kayne - un urs] pes - medvěd
o cabană - o stînă - un refugiu [o kabanə - o stynə - un refudžu] chata - salaš - útulna
un izvor - un lac - o cascadă [un izvor - un lak - o kaskadə] pramen - jezero - vodopád 
un rîu / un râu - o peşteră [un ryu - o pešterə] řeka - jeskyně
un mănăstire [un mənəstire] klášter
o biserică (de lemn) [o biserikə (de lemn)] (dřevěný) kostel
o stâncă - o piatră [o stynkə - o piatrə] skála - kámen
o cheile - o creastă [o kejle - o kreastə] soutězka - hřeben
roșu - verde - albastru - galben [rošu - verde - albastru - galben] červený - zelený - modrý - žlutý

Poznámka: ve slovníčku najdete podstatná jména v jednotném čísle, s neurčitým členem. Jezero je tedy un lac, sedlo un pas. V praxi však častěji uvidíte tvary lacul, pasul (substantivum s určitým členem) a k nim připojený název, např. Lacul Roșu, tedy Červené jezero. Zmatek někdy vyvolává slovo hora – un munte. V množném čísle s neurčitým členem munţi, s určitým pak munţii, např. Munții Rodnei, doslova Rodenské hory, česky se používá spíš jednoduchý název Rodna.

Pozvete mě na kávu, prosím? :)

QR platba

Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.

Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!

Komentáře k článku

Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?

Lucian P.
Lucian P., 5. 3. 2020, 04.14 hod.
Užitečnější by bylo se přihlásit na kurz rumunštiny, který se koná po mnoho let třeba v Praze. Jednak na Karlově univerzitě je možnost studovat rumunštinu, jednak prostřednictvím Rumunského kulturního institutu jsou pořádané kurzy pro laickou veřejnost kurzy rumunštiny v čase podvečerním, tak aby na ně mohli přijít lidé normálně jinak zaměstnané. Zde prezentované základy rumunštiny jsou dosti chybové, povrchní, kdy snaha jedna, ale výkon až takový není. Proč to raději nezpracovatl nějaký skutečný znalec rumunštiny, třeba pan profesor Felix nebo proč se Duše Karpat neobrátila na profesory rumunštiny na Karlově univerzitě či na jiných univerzitách v okolních zemích. Mladá česká i rumunská generace nicméně umí velmi dobře anglicky, takže není se třeba bát, že se v Rumunsku naši turisté ztratí.
Robert
Robert, 5. 3. 2020, 11.51 hod.
Samozřejmě, že kurz rumunštiny je lepší. Ale ne každý mu chce věnovat své peníze a svůj čas. Toto je krátký článek, který už ze své povahy nemůže jít do hloubky. Hodí se třeba na samostudium během cesty vlakem do Rumunska. Úsilí jsme mu každopádně věnovali velké a chyby tu rozhodně nechceme. Mohl byste nám, prosím, napsat, co tu není uvedeno správně?
Matematik H.
Matematik H., 10. 1. 2020, 11.46 hod.
Pro začátečníky, kteří chtějí začít s Rumunštinou, je tato stránka dobře udělaná. I píseň Dragostea din tei se mi hrozně moc líbí.
Robert
Robert, 23. 1. 2020, 11.00 hod.
Díky moc! Autorku to těší :)

Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat! Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.