Rumunština - základy
(rumunský jazyk)
Pamatujete si na ten zvláštní pocit, když jste poprvé slyšeli rumunštinu? Ne? Dobře, budu konkrétnější: co jste si pomysleli, když jste poprvé slyšeli třeba písničku Dragostea Din Tei moldavské skupiny O-Zone. Ta zvláštní směs slovanského a románského vlivu, ta specifická melodie jazyka a lákavá příchuť neznáma. Taková je pro mě rumunština.
Abyste se velmi základně domluvili v Rumunsku, stačí se naučit pár slovíček a frází. Výslovnost není, pokud neprahnete po dokonalosti, až tak obtížná, přestože některé hlásky se vyslovují značně odlišně od češtiny. Pro cesty do Rumunska, kde bude stačit zeptat se, kudy jít, koupit základní potraviny v obchodě nebo jízdenku na vlak a prohodit pár slov s místními, však docela dobře postačí i málo.
Osnova článku
- Rumunština - obecné informace
- Moldavština
- Pravopis rumunštiny
- Rumunská výslovnost
- Gramatika rumunštiny
- Rumunské fráze a slovíčka
Obecné informace – rumunština
Rumunský jazyk (limba română) patří mezi jazyky románské, přestože se třeba od španělštiny a italštiny dost liší. Domluvíte se s ní nejen v Rumunsku, ale i v Moldávii (o moldavštině ještě bude řeč dále). Brzké oddělení od latiny a fakt, že následně nebyla z územních důvodů ostatními románskými jazyky výrazněji ovlivňována, jí spolu se slovanským vlivem zaručil jedinečný zvuk i slovní zásobu. Vliv slovanských jazyků můžeme pozorovat v některých slovech, na první pohled zaujme třeba „ano“ = „da“. Dále se ve výslovnosti zachovala hláska „h“, která v ostatních románských jazycích chybí (např. o hartă = mapa). Na druhou stranu jsou v dnešní rumunštině patrná i slova přejatá z francouzštiny či italštiny. Ty se však do jazyka dostaly až v 19. století, kdy se rumunština měla „očistit“ od výpůjček především ze slovanských jazyků a stát se čistým literárním jazykem. Dalšími jazyky, kterými je rumunština ovlivněna, jsou maďarština, turečtina, řečtina a němčina.
Moldavština
Než se pustíme do gramatiky, zmiňme ještě moldavštinu. Jazyk, kterým se hovoří v Moldavské republice i Podněstří, byl z politických důvodů mnoho let označován za samostatný jazyk s názvem moldavština, byť se od rumunštiny neliší. V roce 2006 došlo ke zrušení moldavskojazyčné verze Wikipedie. Koncem roku 2013 rozhodl moldavský ústavní soud, že název „moldavština“ bude pouze synonymem ke slovu „rumunština“. Pro označení jednoho oficiálního jazyka země se tedy mohou užívat oba názvy.
Rumunský pravopis
Psaná rumunština vypadá na první pohled docela děsivě – spousta značek nad písmeny i pod nimi. Cizinec ale po nastudování základních pravidel může tento zápis docela dobře přečíst.
V současné rumunštině existuje 5 hlásek s diakritikou: ă, â, î, ș, ț. Dvě poslední bývají chybně zaměňovány za ş a ţ. Rumunština má však jako jediný jazyk u těchto dvou hlásek „čárku pod písmenem“ nikoliv „háček pod písmenem“, který známe např. z francouzštiny.
Ve své historii má rumunština i období, kdy se psalo cyrilicí (tedy „azbukou“). Ta se dosud oficiálně používá v separatistickém Podněstří. Není to překvapivé s ohledem na to, že Podněstersko má silné vazby na Rusko a společně s moldavštinou (tedy vlastně rumunštinou) se zde hojně mluví rusky. V Moldávii je úředním způsobem zápisu jazyka latinka, nicméně především starší lidé zvyklí na cyrilici ji používají i dál.
Zajímavou historii za sebou mají také samohlásky â, î. Po různých peripetiích a změnách se nyní píše â uprostřed slova a î na začátku a na konci slova. O historii těchto samohlásek a problémech současné rumunštiny si můžete více přečíst v blogu Michala Ledwońe.
Výslovnost a přízvuk rumunštiny
ă – | výslovnost blízká anglickému "ə" (zdůrazňuje předchozí hlásku a přidává jí dozvuk) |
â, î – | výslovnost blízká ruskému "ы" nebo německému "ü" (tedy "opravdu tvrdé" y) |
ș – | š |
ț – | c |
ga, go, gu – | ga, go, gu |
ge, gi – | dže, dži |
gea – | džea s téměř neslyšným "e" |
ca, co, cu – | ka, ko, ku |
ce, ci – | če, či |
cea – | čea s téměř neslyšným "e" |
cia, cio, ciu – | ča, čo, ču |
ch – | měkké "k" |
gh – | měkké "g" |
j – | ž |
počáteční "e" – | je |
di, ti, ni – | uprostřed slova jako dy, ty, ny; na konci jako ď, ť, ň |
koncové "i" – | po samohlásce se čte jako "j", po souhlásce ji změkčuje nebo se téměř nečte |
Přízvuk je proměnlivý (může být na počáteční i koncové slabice nebo uprostřed slova) a v textu se neoznačuje, proto je dost obtížné se jej naučit.
Rumunská gramatika
Rumunština má určitý a neurčitý člen. Neurčitý samostatně stojí před podstatným jménem (např. un băiat = chlapec, nebo o fată = dívka), určitý se naopak přidává formou přípony za substantivum (např. băiatul, fata).
Podstatná jména mají rod mužský, ženský nebo střední. V množném čísle mají substantiva mužského rodu koncovku -i, podstatná jména rodu ženského mohou mít v množném čísle koncovky -e, -i nebo -le. Podstatná jména středního rodu se v jednotném čísle chovají jako maskulina, v množném čísle jako feminina, končí pak na -e nebo -uri.
jednotné číslo | množné číslo | |||
neurčitý člen | určitý člen | neurčitý člen | určitý člen | |
pán | un domn | domnul | domni | domnuli |
paní | o doamnă | doamna | doamne | doamnele |
káva | o cafea | cafeua | cafele | cafelele |
víno | un vin | vinul | vini | vinuri |
Rumunština si zachovala 5 pádů, pokud tedy uvidíte či uslyšíte známé podstatné jméno v podivném tvaru, zřejmě se bude jednat o druhý nebo třetí pád. Ostatní pády koncovky nemění.
Přídavná jména buď končí souhláskou pro mužský rod a pak mají koncovku -ă pro ženský rod, nebo používají pro oba rody koncovku -e. V množném čísle pak přejímají koncovky podstatného jména, s nímž se pojí.
jednotné číslo | množné číslo |
prientenul simpatic (sympatický přítel) | prienteni simpatici (sympatičtí přátelé) |
prientena simpatica (sympatická přítelkyně) | prientene simpatice (sympatické přítelkyně) |
Pro vykání použijeme stejně jako v češtině 2. osobu množného čísla. Často se přidává ještě zdvořilostní zájmeno Dumneavoastră (v textu často uváděné pomocí zkratky Dvs. ve smyslu „vy, paní“ nebo „vy, pane“).
Slovesný systém rumunštiny je poměrně složitý. Slovesa se dělí do čtyř slovesných tříd a řada jich je nepravidelných. Jako v ostatních románských jazycích nám i v rumunštině může činit potíže třeba konjunktiv.
Časování „a fi“ = „být“
eu sunt | já jsem | noi suntem | my jsme |
tu ești | ty jsi | voi sunteți | vy jste |
el este/e | on je | ei sunt | oni jsou |
ea este/e | ona je | ele sunt | ony jsou |
Časování „a avea“ = „mít“
eu am | já mám | noi avem | my máme |
tu ai | tu máš | voi aveți | vy máte |
el are | on má | ei au | oni mají |
ea are | ona má | ele au | ony mají |
Základní fráze a slovíčka v rumunštině
rumunsky | výslovnost | česky |
da - nu | [da - nu] | ano - ne |
Bună ziua. | [Bunə ziua.] | Dobrý den. |
Vă rog. | [Və rog.] | Prosím Vás. |
Mulţumesc. Cu plăcere. | [Mulcumesk. Ku pləčere.] | Děkuji. Prosím. |
Scuzați. | [Skuzac.] | Promiňte. |
Unde este…? | [Unde jeste] | Kde je…? |
un magazin - un restaurant | [un magazin - un restaurant] | obchod - restaurace |
deschis – închis | [deskis - ynkis] | otevřeno – zavřeno |
o pâine - o chiflă | [o pyjne - o kiflə] | chléb - houska |
brânză - un iaurt | [o brynyə - un jaurt] | sýr - jogurt |
lapte - unt | [lapte - unt] | mléko - máslo |
apă - o bere | [apə - o bere] | voda - pivo |
vin alb - vin negru | [vin alb - vin negru] | víno bílé - víno červené |
o cafea - un ceai | [o kafea - un čaj] | káva - čaj |
fructe - legume | [frukte - legume] | ovoce - zelenina |
o supă - o ciorbă | [o supə - o čorbə] | polévka - hustá polévka |
carne - şuncă | [karne - šunkə] | maso - šunka |
o gară - un bilet | [o garə - un bilet] | nádraží - jízdenka / vstupenka |
un tren - un autobuz - o mașină | [un tren - un autobuz - o mašinə] | vlak - autobus - auto |
Drum bun. | [Drum bun.] | Šťastnou cestu. |
un medic - un spital | [un medik - un spital] | lékař - nemocnice |
bolnav - obosit | [bolnav - obosit] | nemocný - unavený |
Mă doare… | [Mə doare...] | Bolí mě... |
un munte - munţi | [un munte - munc] | hora - hory |
o vale | [o vale] | údolí |
un pas / o şauă / o curmătură | [un pas / o šauə / o kurməturə] | horské sedlo (průsmyk) |
o mare - o plajă | [o mare - o plažə] | moře - pláž |
o furtună - o ceață | [o furtunə - o čácə] | bouřka - mlha |
un caîne - un urs | [un kayne - un urs] | pes - medvěd |
o cabană - o stînă - un refugiu | [o kabanə - o stynə - un refudžu] | chata - salaš - útulna |
un izvor - un lac - o cascadă | [un izvor - un lak - o kaskadə] | pramen - jezero - vodopád |
un rîu / un râu - o peşteră | [un ryu - o pešterə] | řeka - jeskyně |
un mănăstire | [un mənəstire] | klášter |
o biserică (de lemn) | [o biserikə (de lemn)] | (dřevěný) kostel |
o stâncă - o piatră | [o stynkə - o piatrə] | skála - kámen |
o cheile - o creastă | [o kejle - o kreastə] | soutězka - hřeben |
roșu - verde - albastru - galben | [rošu - verde - albastru - galben] | červený - zelený - modrý - žlutý |
Poznámka: ve slovníčku najdete podstatná jména v jednotném čísle, s neurčitým členem. Jezero je tedy un lac, sedlo un pas. V praxi však častěji uvidíte tvary lacul, pasul (substantivum s určitým členem) a k nim připojený název, např. Lacul Roșu, tedy Červené jezero. Zmatek někdy vyvolává slovo hora – un munte. V množném čísle s neurčitým členem munţi, s určitým pak munţii, např. Munții Rodnei, doslova Rodenské hory, česky se používá spíš jednoduchý název Rodna.
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.