Bukovinské Občiny
(Obcinele Bucovinei, Rumunská Bukovina, malované hory)
Bukovinské Občiny (rumunsky Obcinele Bucovinei [Občinele Bukovinej]) jsou horským srdcem rumunské (tedy jižní) Bukoviny. Mysteriózní kraj plný "nekonečných" lesů, v nichž jsou jako barevné perly položené bukovinské malované kláštery. Chcete-li využít potenciál duchovního rozjímání naplno, putujte mezi monastýry přes hory a přes doly pěšky, jak doporučoval už Miroslav Nevrlý. A ideálně mimo sezónu. Nejkrásněji tu je stejně na jaře a na podzim, kdy se svojí barevností klášterům dorovnávají i zdejší širé hvozdy. Za návštěvu stojí i malé vesničky harmonicky vsazené do zdejší krajiny, s úhlednými políčky a pastvinami. Čím je cesta do vsí rozbitější, tím jste pocitově dále od běžného světa a zážitek je silnější. Z venkovského rázu rumunské Bukoviny vybočuje jen její správní centrum, historická Suceava, a několik nevelkých městeček jako Gura Humorului, Câmpulung Moldovenesc či Rădăuți. Na cestách zcela běžně potkáte koňské povozy.
Bukovinské Občiny se skládají ze tří poměrně samostatných horských hřbetů, od východu to jsou:
- Obcina Mare (Velká Občina) s nejvyšším vrcholem Sihloaia (1.224 m)
- Obcina Feredeu (též Obcina Feredeului) s nejvyšším vrcholem Veju Mare (1.494 m)
- Obcina Mestecăniș (též Obcina Mestecănișului) s nejvyšším vrcholem Vârful Lucina [Lučina] (1.588 m), který je zároveň nejvyšším bodem celého pohoří
Slovo obcina (občina) je snad místním výrazem pro horský hřbet, ale nedokázali mi to potvrdit ani místní obyvatelé. Bukovinské Občiny na západě odděluje říčka Cârlibaba od Maramurešských hor (konkrétně od jejich části Munții Țibău) a Bistrița Aurie od Suhardu, na jihu sedlo Pasul Mestecăniș a říčky Putna a Moldova od pohoří Rarău a Giumalău, více na východ pak řeka Moldova od Munții Stânișoarei (konkrétně od jejich části Obcina Voroneţului, která navzdory jejího názvu nepatří již k Bukovinským Občinám). Na severu hranici tvoří přibližně hranice s Ukrajinou, za ní pokračují Jalovičory a Pokutsko-Bukovinské Karpaty.
Zajímavé cíle Bukovinských Občin
Bukovinské Občiny si můžete vychutnat i z úzkorozchodného parního vlaku, který sezónně spojuje vsi Moldovița a Argel. Uprostřed hor poblíž zapadlé obce Moldova-Suliţa se nachází jezdecká stáj Lucina [Lučina] s dlouhou historií chovu huculských koní. Můžete se odtud vydat i na vrchol hory Lucina, který poskytuje krásné výhledy i směrem na Ukrajinu. Ve vsi Vama (mezi Câmpulung Moldovenesc a Gura Humorului) se nachází muzeum kraslic z celého světa (GPS 47.566767N, 25.695793E). Na východním okraji Bukovinských Občin se nachází vesnice Marginea s dlouhou tradicí výroby černé keramiky. Poblíž leží historické město Rădăuți, dávná metropole Moldávie.
Nejstarší dřevěný kostel (biserica de lemn) rumunské Bukoviny pravděpodobně stojí ve vesničce Ciumârna. Postaven byl již v roce 1698 v městě Câmpulung Moldovenesc, 1887 byl přemístěn do vsi Ciumârna.
Polské vesnice a solný důl
Zajímavostí kraje jsou vesnice, v nichž se dosud udrželo polské obytelstvo. Polštinu tu uslyšíte podobně jako češtinu v nám známých českých vesnicích v Banátu. Vsi založili Poláci, kteří zde za Habsburků přišli pracovat do solného dolu Cacica. Centrem polské kultury v jižní Bukovině je ves Solonetu Nou (polsky Nowy Soloniec). V obci Pleșa (Plesza) žije jen pár jedinců, kteří se nepovažují za Poláky. Mezi další polské vesnice patří Cacica (Kaczyka), Maidan, Runcu či Poiana Micului (Pojana Mikuli).
Suceava (Sučava)
Suceava (česky Sučava) je metropolí rumunské (jižní) Bukoviny, v nejslavnější době byla sídelním městem celé Moldávie. Dnešní Sučava má poměrně výrazně narušené životní prostředí díky silné průmyslové výrobě. Nejpůsobivější památkou města je rozsáhlá zřícenina knížecí pevnosti na kopci nad městem, z hradeb je hezký výhled na město (GPS parkoviště u pevnosti 47.644155, 26.271921). V sousedství pevnosti stojí skanzen Muzeum bukovinské vesnice (Muzeul Satului Bucovinean) představující typické bukovinské usedlosti.
Rumunská vína
Už poměrně daleko od hor, asi 60 km jichovýchodně od Sučavy směrem na Jasy, si v okolí vinařské vsi Cotnari můžete pochutnat na místních sladkých vínech s vysokým obsahem zbytkového cukru. Pěstování vína tu má tradici již od 15. století. Návštěva vinných sklepů může být zajímavým zpestřením putování Rumunskem. Místní vinná odrůda Grasă de Cotnari je připodobňována k tokajským vínům, podle některých teorií mají i společné kořeny.
Další informace
- ČT: Na cestě po Bukovině (video dokument z rumunské i ukrajinské části Bukoviny, 2013)
- Cesta polskými vesnicemi
- Velké Vinařství Cotnari (anglicky)
- Muzeum kraslic v obci Vama (oficiální stránky)
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Mapa Bukovinských Občin
Bukovinské Občiny na mapě
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.