Munții Oaș
(Oašské hory, nesprávně Gutinský masiv)
Oašské hory (rumunsky Munții Oaș [Munci Oaš] nebo Munții Oașului [Munci Oašuluj]) jsou pohořím s tajemnou atmosférou, táhnoucí se po obou stranách ukrajinsko-rumunské hranice jižně od řeky Tisy. Hory jsou sopečného původu, stejně jako celý Vihorlatsko-Gutinský hřbet, jehož jsou součástí. Ukrajinská strana hor je silně zalesněná, rumunská nabízí více výhledových možností. Vzhledem k přítomnosti státní hranice, která je tu zcela neprostupná, pohoří prakticky není využívané k turistickým výletům. Přírodní bohatství v podobě termálních a minerálních vod tu však vytváří dobré podmínky pro rozvoj lázní.
Na ukrajinské straně léčivých pramenů využívají významné lázně Šajan (Шаян) se spoustou luxusních hotelů. Jejich hosté se však hlouběji do hor vydávají jen zřídka. Spíše vyrazí za vodními radovánkami k blízkému velkému přírodnímu koupališti Šajanské jezero (ukr. Шаянське озеро [Šajanske ozero]). Minerální prameny najdeme i v blízké obci Veljatyno (Велятино). Vyvěrají dokonce i přímo v areálu nádherně umístěného hotelu Lisova kazka. Leží na klidném místě v lese nad vesnicí, s nádherným výhledem do údolí Tisy hluboko pod ním. U hotelu se nachází i lyžařské sjezdovky. Na opačné straně Veljatyna leží rekreační areál Tepli vody (Теплі води) s termálními bazény.
Munții Oaș začínají poblíž Chustu, kde je zúžená část údolí Tisy nazývaná Chustská vrata (Хустські Ворота) odděluje od pohoří Tupyj. Táhnou se pak v délce více než 30 km po sedlo Pasul Huta, za nímž pokračují Munții Igniș.
Název pohoří – Oaš či Gutinský masiv?
Problém je s jasným pojmenováním tohoto pohoří, neboť jde o hory, které "nikoho až tak moc nezajímají". Na Ukrajině se pro tento horský celek nejčastěji používá název Gutinský masiv (ukr. Гутинський масив [Hutynskyj masyv]), který částečně proniká i do naší literatury. Ten je však snadno zaměnitelný s názvem Gutinské hory, který označuje nedaleké, jiné pohoří v Rumunsku. Proto se kloním k užívání jednoznačného názvu Oašské hory (či hory Oaš) podle rumunského pojmenování. V ukrajinštině se termín "hory Oaš (гори Оаш)" či "masiv Oaš (масив Оаш)" vyskytuje také, ale zatím velmi zřídka. Jméno Oaš (rumunsky Oaş [Oaš], maďarsky Avas [Avaš]) označuje celý národopisný region na rumunské straně hor. Přídomek Oaş tak můžeme vidět i u názvu některých zdejších obcí, např. městečka Negrești-Oaș na východním okraji Oašských hor (mimochodem, nachází se v něm zajímavý skanzen).
Hora Frasyn (Фрасин)
Asi nejznámější ukrajinskou horou Oaše je Frasyn (Фрасин, 826 m), výrazně vyčnívající nad dolinou Tisy na západním okraji pohoří. Její název asociuje temné magické síly, kvůli kterým se místní obyvatelé měli strach do zdejších lesů vydávat. Frasynu se přezdívá i "čertova hora". Nepřítomnost lidí vytvořila výborné podmínky pro lesní zvěř - srnce, jeleny, divočáky a další - což strach lidí nijak nezmenšilo. Místní lesy tak patří k vyhlášeným mysliveckým revírům. Na vrcholu Frasyna se nachází žulový kámen (камінь) s dochovalou značkou z doby římské říše. V těch časech tu totiž měli legionáři umístěnou pozorovatelnu, ze které strážili solnou stezku a cesty mezi Chustem a Satu Mare.
Nejvyšší hora Oašských hor
Téměř ve všech zdrojích je Frasyn mylně uváděn i jako nejvyšší hora Oaše. Tou je však Vyškivskyj Kamiň (Вишківський Камінь, počeštěně Vyškovský kámen) nazvaný podle blízkého ukrajinského městečka Vyškovo (Вишково). V Rumunsku se užívá její název Piatra Bixadului (počeštěně Bixadský kámen) podle blízké rumunské obce Bixad. V rumunských zdrojích se někdy uvádí i alternativní název hory Bran. Neboť území kdysi patřilo i Maďarsku, hora má i maďarský název, a to Viski-kő (ekvivalent Vyškovského kamene).
V odbornějších textech se objevuje výška hory 917 m, na mapě to však podle vrstevnic vypadá, že výška nedosahuje 910 m. Např. Wikipedia ale udává zcela nesmyslnou výšku 823 m. Hora pravděpodobně leží přímo na státní hranici, přestože na většině map je vrcholek znázorněn několik desítek metrů od ní ve vnitrozemí Rumunska. Nejvyšším bodem ukrajinské části hor je tak buď přímo tento vrchol nebo místo, kde se státní hranice dostává k vrcholu nejblíže (podle některých map okolo vrstevnice s výškou okolo 900 m).
Další zajímavosti Oašských hor
U obce Černa (Черна) jsou prý přírodní naleziště modré hlíny, kterou místní nazývají zázračnou (чудо-глина). Mělo by se tu nacházet i jezero se slanou vodou. Oašské hory tedy skrývají spoustu zajímavostí a mohou lákat dobrodruhy k lepšímu prozkoumání...
Zdroje a další info
- Termály Veljatyno - oficiální stránky
- Zakarpattyachko.com.ua - tajemství hory Frasyn
- Youtube.com - turistická stezka na horu Frasyn (na záběrech je vidět i vzpomínaný římský kámen)
- Kistarna.ucoz.ru - články o zdejším regionu
- Geografický sborník charkovské univerzity z roku 2016 (oprava správné nejvyšší hory)
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Mapa hor Oaš
Munții Oaș na mapě
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.