Gutinské hory
(Munții Gutâi, Munţii Gutîi, Munţii Gutâiului)
Gutinské hory (rumunsky Munții Gutâi [Munci Gutyj], též Munţii Gutîi i Munţii Gutâiului, maďarsky Gutin hegység [Gutyn heďšég]) jsou turisticky přitažlivé sopečné hory se skalnatými vrcholy, malebnými loukami i horskými jezery v severním Rumunsku. Není proto divu, že se dostaly do názvu celého Vihorlatsko-Gutinského hřbetu, přestože jsou rozlohou nevelké. Gutinské hory jsou nejnavštěvovanějším rumunským horstvem tohoto vulkanického pásma. Většina turistů vyráží především na nádhernou skalnatou horu Creasta Cocoșului.
Nejvyšším vrcholem Gutinských hor je Gutin (Vârful Gutâi, 1.443 m). Někdy bývá označovaný jako Velký Gutin (Vârful Gutâiul Mare), aby se odlišil od sousedního Malého Gutinu (Gutâiul Mic, 1.392 m). Tomu se naopak často přezdívá Tři apoštolové (Trei Apostoli) podle charakteristických skalních útvarů na jeho vrcholu. Celý hlavní hřeben od Creasta Cocoșului přes Velký na Malý Gutin je turisticky velmi atraktivní. Poněkud překvapivě se davy lidí vydávají pouze z Gutinského sedla na Creasta Cocoșului, dále pak již vede jen úzká pěšinka, kterou využívají jen "skalní turisté" (pro zdejší kamenné hory příznačné označení). Ti si za odměnu mohou v této části hor užít i příjemného klidu.
V Gutinských horách si můžete naplánovat různé jednodenní výlety, včetně zajímavých okruhů, např. z vesničky Breb. Při pohybu po méně frekventovaných cestách je však třeba si dát pozor na ovčácké psy. Přechod hor můžete spojit i s okolními pohořími a udělat si tak zajímavý vícedenní trek bez nutnosti sestupování do vesnic.
Gutinské hory na západě v Gutinském sedle (Pasul Gutâi, 987 m) navazují na Munții Igniș, na východě v sedle Pasul Neteda sousedí s Munții Lăpușului. Oběma sedly prochází horské silnice, jsou tak snadno dostupná a mohou sloužit jako výchozí body pěších túr. Na sever hory klesají do Maramurešské kotliny, za kterou se zvedají Maramurešské hory.
Významným rekreačním centrem je jezero Lacul Bodi s možností koupání, ubytování i lyžařským střediskem na svahu hory Mogoșa [Mogoša] (1.246 m). Hora je typickým sopečným kuželem a patří k dominantám Gutinských hor, zvláště při pohledu od nedalekého města Baia Mare. V maďarštině má tajemné pojmenování Fekete hegy, což znamená Černá hora. Na horu vede dvojsedačková lanovka, kterou můžete využít i v létě pro nenáročný rodinný výlet.
Pozn. k názvosloví: V ukrajinské literatuře (a i v české popisující ukrajinská pohoří) se jako Gutinské hory často nesprávně označují Oašské hory, které jsou situovány více na západ na ukrajinsko-rumunské hranici. Problém bývá i s územním vymezením "těch správných" Gutinských hor. V některých zdrojích se Munții Igniș vůbec nerozlišují a celé jejich území se zahrnuje pod Munții Gutâi.
Severní svahy Gutinských hor spadají do "historického Maramureše", v jehož vesnicích najdete živý folklór, dřevěné kostely a další zajímavé památky. Mezi ně patří např. Breb, Budești, Mara či Desești. Nabízí i široké možnosti ubytování. Ve vsi Hoteni na severní straně hor se v neděli začátkem května koná tradiční jarní slavnost Tânjaua, oslavující "prvního oráče".
Region Chioar
Jižní a jihozápadní svahy Gutinských hor klesají k obcím Cavnic, Baia Sprie a dále. Toto podhůří v okolí města Baia Mara (především na jih od něj) se označuje jako národopisný region Chioar [kjoar] (též Chioarul [kjoarul]). Podle maďarského označení regionu Kővárvidék můžeme název rozklíčovat na "země kamenného hradu" (kő = kámen, vár = hrad, vidék = země). Ten odkazuje na pevnost Cetatea Chioarului, která se do dnešní doby zachovala jen v podobě nepatrné zříceniny.
V sousedních vesničkách Şurdeşti (GPS 47.597291, 23.763687) a Plopiş (GPS 47.5916389N, 23.7709722E) stojí dva štíhlé a vysoké dřevěné kostely, zařazené na seznam UNESCO. Kostel v Şurdeşti byl dlouho nejvyšší dřevěnou stavbou v Evropě, jeho věž je vysoká 45 metrů. Nyní jej předběhl kostel v nedaleké Bârsaně. Dle RG kostel otevře někdo z nedalekého domu, uvnitř kostela jsou působivé malby.
Pokud si chcete zpestřit cestu autem do Gutinských hor, v městečku Ulmeni můžete využít přívoz (rumunsky bac) přes řeku Someš, ke kterému nevede asfaltka (GPS 47.474684, 23.311993). Osobně nevyzkoušeno.
Další zdroje
- O regionech Lapuš, Chioar a Codru (anglicky)
- MaraCosau.ro - přehled dřevěných kostelů v oblasti (rumunsky)
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Mapa pohoří Munții Gutâi
Gutinské hory na mapě
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.