Śmiergust [šmiergust] je speciální druh lidové tradice spojený s obléváním svobodných žen vodou na Velikonoční pondělí. Tomu dni se v Polsku příznačně přezdívá též lany poniedziałek (tedy polévané pondělí).
Śmiergust se dosud udržuje v oblasti v podhůří Beskyd mezi Bílskem-Bělou a Osvětimí v jižním Polsku. A to především ve městě Wilamowice. Píše se i o blízkých obcích Kozy a Brzeszcze, případně o severněji umístěné vsi Wygiełzów, jak však vypadá zdejší realita, nevím. Starodávný rituál provádí skupiny mladých mužů v pestrých barevných oblecích s třásněmi, tzv. Śmiergustníci (Śmierguśnicy). Někteří nosí i barevné papírové masky přes obličej. Pestrobarevnost a hluk symbolizuje přicházející jaro a probouzející se přírodu. Každý Śmiergustník má jako "zbraň" stříkající láhev s vodou, středobodem dění je ale vana na kolečkách napuštěná vodou.
Hlavní veřejná akce ve Wilamovicích se koná kolem poledne na náměstí, po skončení mše v místním kostele, na které se sejde většina místních obyvatel. Śmiergustníkům a vodnímu živlu neuteče žádná z dívek a většina svoji koupel hrdinně zvládá. Být pořádně zmáčenou je pro slečnu svým způsobem dobrým znamením, vyjadřuje to její popularitu mezi místními muži. Vše doprovází roztodivné zvuky píšťal, trubek a plechovek vláčených po zemi, hráč na harmoniku v jednu chvíli zahraje krásnou polsko-ukrajinskou píseň Hej, sokoly! Celá akce trvá asi jen okolo půlhodiny, je třeba se jít převléct do suchého.
Podobné tradice v minulosti žily i v jiných částech polských Karpat, pod mírně odlišnými názvy: śmiegust (Beskid Sądecki), śmigurzt (Podhalí) nebo śmigorz (Živecké Beskydy). Na Moravě známe podobný název šmigrust. Obecně jsou velikonoční zvyky spojené s poléváním známější pod označením śmigus-dyngus, u nás jako oblévačka.