Slezské Beskydy
(Beskid Śląski, Těšínské Beskydy)
Slezské Beskydy (polsky Beskid Śląski [Beskyd Šlonsky]) jsou rozlehlé beskydské pohoří s výraznými výškovými rozdíly, plné lesů, turistických chat i rekreačního vyžití. Svým charakterem tak jdou ve šlépějích sousedních Moravskoslezských Beskyd. Většina území Slezských Beskyd leží v Polsku, menší část na českém území, v minulosti tomu však bylo naopak. Nejvyšší horou je polské Skrzyczne (1.257 m), nejvyšším bodem na české straně je pohraniční Velká Čantoryje (995 m, polsky Czantoria Wielka). Polskou část hor chrání Park Krajobrazowy Beskidu Śląskiego ("CHKO Slezské Beskydy"), na území Česka velkoplošná ochrana přírody není.
Řeka Olše Slezské Beskydy na západě odděluje od Moravskoslezských Beskyd a na jihu od Jablunkovského mezihoří. Na jihovýchodě za řekou Solou pokračují Živecké Beskydy, na východě Slezské Beskydy sousedí s Malými Beskydami a na sever klesají do Slezského podhůří a do průmyslových aglomerací Slezska.
Polské Slezské Beskydy jsou silně turisticky využívané. Mezi nejznámější rekreační obce patří Szczyrk [Ščyrk], Visla a Ustroň. V každé z nich najdete desítky hotelů, penzionů a ubytování v soukromí, lyžařská centra a další atrakce. Slezské Beskydy oplývají i vysokým počtem horských chat. Nejvýše položeným schroniskem je Chata na Skrzycznem, nejstarším je Schronisko Szyndzielnia. Horské chaty se nachází i na hraničním hřbetu s Českem, např. na Velkém Sošově či na Velkém Stožku. Samotná česká strana hor je výrazně klidnější a méně navštěvovaná. Největšími městy na okraji Slezských Beskyd jsou Jablunkov, Třinec, Český Těšín, Cieszyn, Bielsko-Biała a Żywiec.
Oblíbeným letoviskem je i obec Bystrá (pol. Bystra) poblíž Bílska-Bělé. Obec vznikla v roce 1956 spojením vesnic Slezská Bystrá (Bystra Śląska), která historicky patřila k Českému království, a Krakovská Bystrá (Bystra Krakowska), patřící k Haliči. Hranici tvořil potok Białka. Teď už to připomíná jen to, že silnice vedou souběžně podél potoka po obou jeho stránách. Od druhé poloviny 19. století Bystrou často navštěvovali spisovatelé, malíři i politici. Malíř Julian Fałat si zde nechal postavit secesní vilu, nazývanou Fałatówka, ve které žil a maloval.
Mezi Bystrou a Bílskem se vypíná horský hřbet s horou Kozia Góra (Kozí hora, 683 m). Jde o oblíbený výletní cíl obyvatel města, poblíž vrcholku se nachází horská chata s lidovým názvem Stefanka podobající se perníkové chaloupce, koliba, ohniště i horské dětské hřiště. Na nejvyšším bodě hory se nachází dřevěný vyhlídkový altánek z roku 2022 a kamenné ruiny původního altánku Steffansruhe z roku 1898, pojmenovaného podle tehdejšího starosty Bielska Karla Steffana (odtud i lidový název chaty). Na severním svahu Kozí hory se nachází zbytky sáňkařské dráhy (tor saneczkowy).
Česká minulost polských Slezských Beskyd
Většina území Slezských Beskyd v minulosti náležela k Těšínskému Slezsku (zkráceně Těšínsku, polsky Śląsk Cieszyński [Šlonsk Češyňsky]), proto se pro horstvo někdy užívá i název Těšínské Beskydy. Těšínské Slezsko bylo knížectví, které po několik staletí patřilo k českým zemím a následně rakouské a rakousko-uherské monarchii. Po vzniku Československa v roce 1918 šlo o území, které na několik desítek let kalilo vztahy mezi námi a sousedním Polskem. Byť kompromisní hranice byla vytyčena už v roce 1920. Během svých putování si můžete všimnout hraničních kamenů s tímto letopočtem.
Díky historii má většina obcí na dnešním polském území i své české názvy. Zpestřením výletů do těchto končin tak může být hledání českých stop a cesty můžeme pojmout i jako výlety za českou nostalgií podobně jako se jezdí na ukrajinskou Podkarpatskou Rus. Poznávání místních jídel, pohostinnosti horských chat, krás přírody, zvyků, odlišností a podobností v řeči by mělo především prohlubovat česko-polské přátelství. V éře Schengenu nejsou hranice velkou překážkou a tak by tomu mělo být i mezi námi lidmi. Ostatně Goralé žijící po obou stranách hranice mluví "po našymu" a větší rozdíly mezi sebou nevidí.
Další informace o Slezských Beskydech
- Turistická mapa Slezských Beskyd on-line - v měřítku 1:50.000 od vydavatelství Compass
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Mapa Slezských Beskyd
Slezské Beskydy na mapě
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.