Pálení Jidáše ve Skočově
(Palenie Judosza w Skoczowie)
Vodění Jidáše (wodzenie Judasza) nebo též pálení Jidáše (palenie Judasza) je dávný velikonoční zvyk. V křesťanském pohledu tradiční rituál připomíná zradu Jidáše Iškariotského, své kořeny má pravděpodobně i v pohanském zvyku pálení Morany. Obecně symbolizuje zbavování se zla a hříchů.
Jedním z posledních míst v Karpatech, kde se tento zvyk autenticky dochoval, je Skočov v podhůří Slezských Beskyd. Místní používají pro slaměnou loutku připomínající Jidáše slovo Judosz [judoš] (spisovně polsky se Jidáš řekne Judasz [judaš]). Tradice tohoto zvyku ve Skočově sahá až do přelomu 16. a 17. století a s přestávkami a změnami v podobě zvyku se udržuje dodnes.
V současné podobě (rok 2022) je celá událost poměrně krátká, přesto je rozdělena na dva dny. V pravé poledne na Velký pátek se Judosz vydává asi na desetiminutovou procházku městem. Judosz přes slaměný kostým nic nevidí a je zcela odkázán na vedení dvou halapartníků. Kolem krku má pověšen náhrdelník složený z 30 stříbrných, což symbolizuje odměnu, kterou Jidáš získal za Ježíšovu zradu. Průvod dotváří lidé dělající hluk tzv. klekotkami (klepátky) a do toho neustále provolávající "klé, klé, kle, kle, kle". Klepání symbolizuje třesení země na Golgotě, ke kterému došlo v čase, kdy Ježíš umíral na kříži. Částečně okružní trasa vede od základny dobrovolných hasičů přes Rynek zpět (viz mapa). Cestou se Judosz třikrát pokloní před radnicí a směrem ke kostelu, tedy představitelům světské i církevní moci. Následující den, na Bílou sobotu, se rituál opakuje a v prostoru před základnou hasičů je Judosz rituálně spálen.
Další skočovské velikonoční tradice
Ve Skočově se udržuje ještě zvyk Velkopátečního omývání ve Visle (Wielkopiątkowe obmywanie w Wiśle), v noci ze Zeleného čtvrtku na Velký pátek. Věřící zpravidla do chladné vody vnoří své nohy a omývají obličej. Při omývání nemocných částí těla se prosilo o jejich uzdravení. Věřilo se, že voda v tento čas má zázračné schopnosti. V posledních letech býval sraz o půlnoci na náměstí a poté se věřící společně vydali k řece.
Na zahřátí po velkopáteční koupeli i po průvodu s Judošem se ochutnává speciální skočovská puškvorcová vodka (tatarczówka skoczowska). Vyrábí se tak, že se alkoholem zalije kořen mokřadní rostliny puškvorce (polsky tatarak), která na jaře hojně roste u rybníků v Těšínském Slezsku. Nahořklá chuť symbolizuje Kristovo velkopáteční umučení, ochutnává se obvykle pouze jeden kalíšek a bere se to jako součást půstu. Komerčně tatarčůvku vyrábí v blízké Jasienici (česky Jasenice).
Historie pálení Jidáše
V minulosti bylo pálení Jidáše velmi rozšířené, avšak někdy mělo tendenci přecházet do vysoce agresivní a protižidovské podoby. Jidáš byl totiž židovského původu. Proto církev pořádání těchto akcí zakazovala. I v aktuální době ve Skočově jde o kontroverzní tradici. Církvi se nelíbí pořádání hlučné akce na Velký pátek, proto organizátoři kompromisně zkrátili trasu průvodu a nechodí se přímo k faře.
Pálení Jidáše na jiných místech
- Zvyk pálení Jidáše se uchoval v polských Karpatech ještě na pár místech, např. na východě v městech Sanok a Pruchnik nedaleko Přemyšlu.
- Obrovská vatra vzniká na Velký pátek ve vsi Krośnica poblíž Opole.
- V některých polských obcích (Sułkowice, Lanckorona) by se měly pořádat pouze jidášovy ohně, a to už na zelený čtvrtek.
- Průvody s Jidášem se zachovaly i u nás, podrobněji v článku o vodění Jidáše na Bučovicku.
Další info
- Společnost přátel Skočova (Towarzystwo Miłośników Skoczowa) – spolek, který se stará o uchovávání tradic ve Skočově
- Jakub Kuroń: recept výroby tatarczówky
- Pochod a pálení Jidáše v obcích Babienica a Krośnica
- Czas niezwykły: přehled zvyků v Horním Slezsku - pálení Jidáše od strany 147
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Mapa Skočova
Pálení Jidáše ve Skočově na mapě
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.