Pogórze Karpackie
(Beskydské podhůří, Pogórze Beskidzkie)
Pogórze Karpackie (Pogórze Beskidzkie) tvoří nejsevernější pás karpatských pohoří. Pojem se užívá především v Polsku a nemá zažitý český ekvivalent, proto v textu užívám jeho polskou podobu. V Polsku se mezi běžnými lidmi Pogórze Karpackie nejčastěji chápe jako polské předhůří Karpat. Jiná než polská literatura se o zdejších horách prakticky nezmiňuje, přestože dané území rozhodně má co nabídnout. To se snažím na Duši Karpat změnit a k návštěvě tohoto malebného kraje čtenáře podnítit.
Opomenutý kraj nížších hor nabízí nádherná rozhledová místa na horské velikány Tater a Beskyd, četná skalní města, dřevěné kostely, příjemné procházky pro rodiny s dětmi, výborné terény pro horská kola i kontakty s historií ve starodávných městech především na severu oblasti (např. Krakov, Tarnov, Řešov či Přemyšl). Místa jsou poměrně rychle přístupná po dálnici i z České republiky.
Geografické vymezení
Pogórze Karpackie je středně zvlněnou krajinou, která tvoří přechod mezi vyššími pohořími (Beskydami a Tatrami) a rovinatým územím Vněkarpatských sníženin, rozkládá se především v Polsku, ale zasahuje i do Česka. Pogórze Karpackie se oficiálně dělí na Pogórze Zachodniobeskidzkie (Západobeskydské podhůří) a Pogórze Środkowobeskidzkie (Středobeskydské podhůří), tyto termíny se však v turistické literatuře neužívají, používají se až názvy dílčích pohoří.
Pro Pogórze Karpackie bohužel neexistuje souhrnný termín v oficiální české geografické literatuře. Logickým názvem by bylo Beskydské podhůří. Pozor však na záměnu s malým geomorfologickým celkem s nepříliš povedeným názvem Beskydské predhorie (Beskydské předhůří) na východě Slovenska. Nabízí se i pojem Karpatské podhůří, z něj by však již nebylo zřejmé, že jde pouze o oblast na severu Karpat.
Samotné polské slovo Pogórze se začalo používat až ve 30. letech 20. století. Dříve se tato oblast označovala spíše jako Podgórze (podhůří) či Przedgórze (předhůří). Charakter zdejších hor nejlépe odpovídá českému termínu vrchovina. Krajina je podobná např. blízkým slovenským pohořím Laborecká vrchovina či Ondavská vrchovina.
Seznam všech nejvyšších vrcholů Pogórza se uvádí jako KPK - Korona Pogórza Karpackiego (nebo též Korona Pogórzy Karpackich). Nad přesným určením nejvyšších vrcholů se v mnoha případech však vedou vášnivé diskuze (viz podstránky jednotlivých pohoří).
Obyvatel zdejšího kraje se nazývá jako Pogórzanin (česky by dalo přeložit jako "Podhořan"). Východní kraje obývají rusínská etnika Lemků a Bojků.
Pogórze Karpackie - dělení horstva
Západobeskydské podhůří:
- Podbeskydská pahorkatina (geograficky více vypovídající název je polské označení Pogórze Morawsko-Śląskie) - předhůří Moravskoslezských Beskyd
- Pogórze Śląskie
- Pogórze Wielickie
- Pogórze Wiśnickie
Středobeskydské podhůří:
- Pogórze Rożnowskie
- Pogórze Ciężkowickie
- Pogórze Strzyżowskie
- Pogórze Dynowskie
- Pogórze Przemyskie
- někdy se rozlišují i samostatné celky Pogórze Jasielskie a Pogórze Bukowskie. Mají však obtížně určitelnou hranici s Nízkými Beskydami, proto je někteří berou jako jejich součást a nevyčleňují je.
Zdroje
- Cut.travel.pl - o Pogórzu obecně
- Jak vznikl pojem Pogórze a co označuje
- Pogorza.pl - informace o všech pohořích Pogórza
- Prezentace Pogórza Beskidzkie - Jerzy Antychowicz (pdf)
- Diskuze o nejvyšších vrcholech Pogórza
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.