DušeKarpat.cz

Duše Karpat

...přírodou i lidskými osudy karpatských hor a podhůří...

Pieniny

Pieniny - pohled z vrcholu Sokolica (747 m) do údolí Dunajce
Pieniny - pohled z vrcholu Sokolica (747 m) do údolí Dunajce

Pieniny jsou divoce rozeklaným pohořím na polsko-slovenské hranici tyčícím se po obou stranách ve skalách zařízlé řeky Dunajec. Slovenská i polská část hor jsou významnou rekreační oblastí. V obou státech jsou zřízeny národní parky, které přispívají k zachování zdejší jedinečné přírody - na Slovensku Pieninský národný park (PIENAP) a v Polsku Pieniński Park Narodowy. Pieniny obývají pieninští Goralé, udržují si svoje zvyky a pořádají různé národopisné slavnosti. Výraznou turistickou atrakcí je splav na pltích (dřevěných vorech) Průlomem Dunajce. Nejatraktivnější turistickou stezkou je polská Sokola Perć s výstupem na dominantní vrchol Trzy korony.

Pohled z vrcholu Tři koruny (Trzy korony, 982 m) do údolí Dunajce a na obec Sromowce Niżne
Pohled z vrcholu Tři koruny (Trzy korony, 982 m) do údolí Dunajce a na obec Sromowce Niżne
Splav Dunajce na pltích, první skály při vjezdu do Průlomu Dunajce
Splav Dunajce na pltích, první skály při vjezdu do Průlomu Dunajce
Splav Dunajce na pltích, pohled na horu Sokolica
Splav Dunajce na pltích, pohled na horu Sokolica
Mladá turistka s goralským kloboukem
Mladá turistka s goralským kloboukem

Slovenská strana Pienin leží v tzv. regionu Zamagurie (česky Zamaguří), který na jih plynule přechází do oblasti Spišské Magury a na východě se dotýká Ľubovnianské vrchoviny. Na polské straně Pieniny sousedí s pohořími Gorce a Sadecké Beskydy. Hlavním rekreačním centrem Pienin jsou polské lázně Szczawnica s velmi širokou sítí penzionů, kaváren a restaurací. Na Slovensku je centrum turistického ruchu v obcích Červený Kláštor a Lesnica. Na západě Pieniny klesají k rekreačně významnému Čorštýnskému jezeru.

Goralský pltník
Goralský pltník
Goralský pltník
Goralský pltník
Červený Kláštor téměř při leteckém pohledu z Třech korun
Červený Kláštor téměř při leteckém pohledu z Třech korun
Výhled z vrcholu Tři koruny na polskou turistickou chatu schronisko Trzy korony hluboko pod námi
Výhled z vrcholu Tři koruny na polskou turistickou chatu schronisko Trzy korony hluboko pod námi

Části Pienin

Svébytnými částmi Pienin jsou Malé Pieniny a Spišské Pieniny, které popisuji na samostatných stránkách.

Sokola Perć (Sokolí stezka)

Sokola Perć (česky Sokolí stezka nebo Sokolí prť, slovensky Sokolia prť) je polská turistická stezka, která pomocí schodů a žebříků zpřístupňuje neatraktivnější část Pienin nad Průlomem Dunajce. Stezka je modře značená a přechází několik skalnatých vrcholů, které poskytují úžasné výhledy do hlubin k Dunajci i na okolní vápencové hory. Sokola Perć svým názvem odkazuje na nejnáročnější tatranskou turistickou trasu Orla Perć. Sokolí stezka však zdaleka tak obtížná není, chodník je velmi dobře udržovaný a jeho náročnost spočívá především v obrovském převýšení.

Dunajec u Szczawnice
Dunajec u Szczawnice
Dunajec u Szczawnice
Dunajec u Szczawnice
Pohled ze Sokolice, na snímku je zachycena nejfotografovanější pieninská borovice
Pohled ze Sokolice, na snímku je zachycena nejfotografovanější pieninská borovice
Květena na vrcholu Sokolice
Květena na vrcholu Sokolice
Turistický rozcestník u odbočky k vrcholu Sokolica
Turistický rozcestník u odbočky k vrcholu Sokolica
Vrcholová část Třech korun, pohled k východu
Vrcholová část Třech korun, pohled k východu

Hlavními vrcholy na trase jsou Sokolica (747 m), Czertezik (772 m) a Okrąglica (Okraglica, 982 m) - nejvyšší ze tří vrcholů v masivu Tři koruny (polsky Trzy Korony, slovensky Tri koruny). Sokolí stezka začíná převozem přes Dunajec poblíž Szczawnice a končí v sedle Przelecz Szopka, kterému se též přezdívá Chwala Bogu (Chvála Bohu), což prý dokladuje obtížnost zdejších výstupů (mnoho turistů si zde řekne "Chvála Bohu, že jsem už tu."). Trasa vede též přes Pieninský hrad (zamok Pieniny), zříceninu hradu, kde se kdysi ukrývala polská patronka svatá Kinga, když uprchla ze svého kláštera ve Starém Sači.

Pohled z vrcholu Tři koruny (Trzy korony) k Dunajci a obci Sromovce Nižne
Pohled z vrcholu Tři koruny (Trzy korony) k Dunajci a obci Sromovce Nižne
Pohled z Okraglice (Třech korun) na západ
Pohled z Okraglice (Třech korun) na západ
Výstup na Pieninský hrad (zamok Pieniny)
Výstup na Pieninský hrad (zamok Pieniny)
Svatá Kinga (święta Kinga), socha na Pieninském hradě
Svatá Kinga (święta Kinga), socha na Pieninském hradě

Průlom Dunajce (Prielom Dunajca) a splav na pltích

Průlom Dunajce (slovensky Prielom Dunajca, polsky Przełom Dunajca) je krásný úsek řeky Dunajec, ve kterém se zařezává do mohutných vápencových hor. Místní atrakcí je splav Dunajce na pltích. Dunajec zde tvoří státní hranici, nastoupit na pltě (vory) můžete u slovenských i polských pltníků. Projížďka po meandrujícím Dunajci pod vysokými skalními stěnami je velice příjemným zážitkem, o to lepším, pokud si ji dáte jako odměnu za předchozí pěší výšlap Sokolí stezkou. Kolem Dunajce je možné se též projet na kole po tzv. Pieninské cestě (Droga Pienińska).

Pltníci musí být zdatní chlapi
Pltníci musí být zdatní chlapi
Plavba na pltích
Plavba na pltích
Plavba na pltích po Dunajci
Plavba na pltích po Dunajci
Pohled na Tři koruny od hladiny Dunajce
Pohled na Tři koruny od hladiny Dunajce
Zvířecí obyvatelé Dunajce
Zvířecí obyvatelé Dunajce

Haligovské skály

Haligovské skály jsou krajinářsky asi nejzajímavější částí slovenských Pienin. Impozantní vápencová skaliska vypínající se nad vsí Haligovce poskytují úchvatné výhledy z rozeklaných skalních věží a skrývají i kouzelné krasové jevy. Nejznámější jeskyní je Aksamitka (Axamitka), v níž byly nalezeny kosti jeskynních medvědů i doklady o pobytu pravěkých lidí. Poutavým přírodním výtvorem je skalní okno Zbojnická brána. V minulosti přes skály procházela atraktivní žlutá značka, z důvodu ochrany přírody byla zrušena a nahrazena současnou zelenou v méně přitažlivé stopě. Většina zajímavostí skal je proto nepřístupných (viz např. článek na Hikingu).

Haligovské skály nad vsí Haligovce (2023)
Haligovské skály nad vsí Haligovce (2023)
Známou osobností z Haligovců je pan Pier, provozující tu obchod i ubytování (2023)
Známou osobností z Haligovců je pan Pier, provozující tu obchod i ubytování (2023)
Legendární Pier z Haligovců, povídá se, že kdo u něj nebyl, nebyl v Pieninách (2023)
Legendární Pier z Haligovců, povídá se, že kdo u něj nebyl, nebyl v Pieninách (2023)

Další zdroje o Pieninách

Spišská Stará Ves
Spišská Stará Ves

Pozvete mě na kávu, prosím? :)

QR platba

Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.

Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!

Mapa Pienin

Pieniny na mapě

Přepnout mapu: Mapy.cz - turistická mapaMapy.cz - turistická mapa | OpenStreetMapOpenStreetMap | GoogleGoogle

Komentáře k článku

Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?

Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat! Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.