Dřevěné kostely v Bieszczadech
(Dřevěné kostelíky v Bieszczadech a Sanocko-Turčanských horách)
Bieszczady i přilehlé Sanocko-Turčanské hory jsou plné krásných dřevěných kostelů (slovensky drevené kostoly, polsky kościoły drewniane). A to jich přitom v minulosti bylo ještě více. Obdivovatelé dřevěné architektury si zde přijdou na své.
Równia
Bojkovský dřevěný kostel stojí v obci Równia nedaleko města Ustrzyki Dolne. Postaven byl v 1. polovině 18. století jako řeckokatolický kostel Péče Matky Boží (cerkiew Opieki Matki Bożej). v roce 1951 byli Ukrajinci, kteří obývali zdejší ves, vysídleni a kostel zpustnul. Sloužil jen jako skladiště, ale přesto se poměrně zachoval. Místní věřící se postarali o jeho záchranu a od roku 1969 začal sloužit jako římskokatolický kostel Panny Marie pomocnice věřících (kościół Matki Bożej Wspomożycielki Wiernych).
Jałowe
Na krásném místě uprostřed kvetoucích luk, na kopečku s výhledem mezi obcemi Hoszów [Hošóv] a Jałowe [Jalove], stojí dřevěný kostel sv. Mikuláše (św. Mikołaja) z roku 1903. Původně řeckokatolický kostel od roku 1971 slouží jako římskokatolický.
Rabe
V obci Rabe, na cestě z Ustrzyk Dolnych do Bieszczad, stojí dřevěný kostel postavený v roce 1852 nebo 1858 (prameny se různí). Původně se jednalo o řeckokatolický kostel sv. Mikuláše (cerkiew św. Mikołaja). Po roce 1951 přestal sloužit církevním účelům a přechovávaly se v něm různé předměty z ostatních bieszczadských kostelů. Od rekonstrukce proběhlé v letech 1971-1974 slouží jako římskokatolický kostel, nově byl zasvěcen sv. Rodině (kościół pw. Świętej Rodziny).
Żłobek
Jižně od obce Rabe, ve vsi Żłobek, stojí dřevěný kostel Narození Nejsvětější Panny Marie (cerkiew Narodzenia Najświętszej Maryi Panny). Postaven byl v roce 1830. V souvislosti s vysídlením Bieszczad byl od roku 1951 opuštěný. Do roku 1976 byla poté budova kostela užívána jako sklad šišek, což bylo vskutku netradiční využití. V roce 1977 začala rekonstrukce kostela a od roku 1979 slouží jako římskokatolický kostel Matky Boží (kościół Matki Bożej Nieustającej Pomocy).
Bystre
V odlehlé obci Bystre, jen necelé 2 km od hranic s Ukrajinou a poměrně daleko od hlavní silnice, stojí řeckokatolický dřevěný kostel sv. Archanděla Michaela (cerkiew św. Michała Archanioła). Jedná se o kostel bojkovského typu. V roce 2013 kostel nebyl funkční a probíhala (a asi i dlouho ještě bude) sbírka na jeho opravu. Kostel byl postaven v letech 1901-1902, v roce 1939 vedle něj přibyla zděná zvonice. Obec dříve patřila Ukrajině, žili v ní Ukrajinci a dodnes jsou v kostele ukrajinské nápisy.
Michniowiec
V sousední vesničce Michniowiec (dříve i Michnowiec či Michnowice), ještě o kousek blíže ukrajinské hranici, stojí kostel Narození sv. Jana Křtitele (kościół Narodzenia Św. Jana Chrzciciela). Postaven byl v letech 1863 nebo 1868 jako řeckokatolický kostel Narození Bohorodice (cerkiew pw. Narodzenia Bogarodzicy). Neboť se po změně hranic změnilo i obyvatelstvo obce, od roku 1971 slouží jako římskokatolický. Vedle kostela stojí od roku 1904 i dřevěná zvonice.
Smolnik
Asi nejcennější dřevěný kostel v Bieszczadech najdeme v místě bývalé vsi Smolnik poblíž ukrajinské hranice. Původní obec Smolnik byla po 2. světové válce vysídlena a zůstal z ní jediný objekt - tento kostel. Nová obec Smolnik byla poté po roce 1956 vybudována o něco severněji u hlavní silnice. Původně řeckokatolický kostel sv. Michala Archanděla (cerkiew św. Michała Archanioła) byl postaven v roce 1791. Po vysídlení obce v roce 1951 objekt pustnul. V roce 1974 se objektu ujala římskokatolická církev, stal se z něj kostel Nanebevzetí Panny Marie (kościół Wniebowzięcie Najświętszej Maryi Panny) a postupně se dočkal i rekonstrukce. Jedná se o typický příklad architektury bojkovského kostela. V roce 2013 byl zařazen mezi památky UNESCO.
Dwernik
Netradiční dřevěný kostel stojí ve vsi Dwernik v dolině stejnojmenného potoka pod severními svahy Caryňské poloniny. Vybudován byl kvůli potřebám místních věřících pravděpodobně mezi léty 1979-1981. A to tak, že na něj byly použity materiály z rozebrané zchátralé cerkve v nedalekých Lutowiskách. Narozdíl od jiných kostelů v oblasti tak nemá řeckokatolickou minulost, ale postaven byl rovnou jako římskokatolický. Nazván byl kostelem sv. Michala Archanděla (kościół św. Michała Archanioła).
Chmiel
V údolí Sanu v malé bieszczadské vsi Chmiel stojí dřevěný kostel sv. Mikuláše (cerkiew św. Mikołaja). Původně řeckokatolický svatostánek byl postaven v roce 1906, od roku 1969 slouží jako kostel římkokatolický. Zajímavostí je, že na rozdíl od jiných kostelů v tomto regionu římská katolická církev ponechala zasvěcení kostela stejnému světci. Mezi léty 1951 a 1969 kostel neměl své původní poslání a sloužil jako základna pro dobrovolné hasiče.
Krościenko (Krošcienko)
Obec Krościenko je známá především jako hraniční přechod na Ukrajinu. Na kopečku zde však stojí také krásný dřevěný kostelík. Postaven byl v roce 1794 nebo 1799 jako řeckokatolický kostel Narození Matky Boží (cerkiew Narodzenia Matki Bożej w Krościenku). Po roce 1951 byl kostel opuštěn, v letech 1956-1971 dokonce sloužil jako ovčárna a sklad hnoje. Poté se kostel podařilo zrekonstruovat a od roku 1973 slouží římskokatolické církvi. Vedle kostela stojí dřevěná zvonička z 19. století.
Liskowate
Dřevěný kostel Narození Nejsvětější Panny Marie (cerkiew Narodzenia Najświętszej Panny Marii) stojí v obci Liskowate pravděpodobně od roku 1832. Po změně hranic v roce 1951, kdy obec z Ukrajiny přešla do Polska, se stal kostel opuštěným. Nějakou dobu kostel sloužil jako sklad hnojiv. Po nějakou dobu jej poté využívala římskokatolická církev, ale nyní se v něm opět již mše neslouží a kostel pustne.
Ropienka
Dřevěnou hřbitovní kapli (drewniana kaplica grobowa) z roku 1893 najdeme ve vesničce Ropienka severně od města Ustrzyki Dolne. Obec Ropienka získala svůj název podle místní těžby ropy, po níž jsou v obci dodnes viditelné památky.
Další informace o kostelech v pohoří Góry Sanocko-Turczańskie
- www.cerkiewwbystrem.pl - informace o kostele v Bystrem a sbírce na jeho opravu
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Mapa dřevěných kostelů v Bieszczadech
Dřevěné kostely v Bieszczadech na mapě
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.