Beskid Makowski
(Makowské Beskydy, Střední Beskydy, Beskid Średni)
Beskid Makowski (počeštěně Makovské Beskydy) je malebným nevysokým pohořím, nepříliš zalesněným, ale o to bohatším na romantické horské usedlosti, louky a pastviny s dalekými výhledy. Řídká síť ubytovacích zařízení i nízká hustota turistů dělá z těchto kopečků vhodný cíl pro milovníky klidu a objevitele málo známých míst. Beskid Makowski sousedí s pohořími Malé Beskydy, Beskid Żywiecki, Beskid Wyspowy a na sever plynule přechází do vrchoviny Pogórze Wielickie.
Na jižním svahu hory Kotoń (857 m) leží půvabná, vysoko položená ves Zawadka s roztroušeným osídlením. Výhledy na Gorce, masiv Babí hory či na polské Tatry jsou dechberoucí. Ne vždy zde však panoval takový klid jako dnes. V roce 1944 tu proběhla velká bitva, v níž padlo mnoho partyzánů a místních obyvatel.
Krásné rozhledy poskytují i vrcholové partie hor Koskowa Góra (867 m) a Parszywka (842 m). Do sedla mezi nimi vede křížová cesta z vesničky Bogdanówka, na jejímž konci stojí kamenná poutní kaplička z roku 1910 (kapliczka pod Koskową Górą). Na polaně na východním svahu Parszywky stojí horská kaplička sv. Anny (kaplica Świętej Anny) z roku 1885, dosud se tu konají mše (každou neděli).
V centru vsi Skomielna Czarna stojí dřevěná kaple (drewniana kaplica) z konce 18. století, tvořící jeden areál společně s dřevěným zámečkem. V sousedním kostele je umístěn vzácný zázračný obraz Matky Boží z Kolomyje (cudowny obraz Matki Boskiej z Kołomyi) z roku 1635, přivezený sem z ukrajinských Karpat.
Netradiční kostel s dřevěnou hlavní lodí a zděnou přístavbou (kościół pw. Matki Boskiej Ostrobramskiej) stojí v obci Więciórka.
V obci Łętownia milovníky dřevěné architektury nadchne krásný dřevěný kostel svatých apoštolů Šimona a Judy Tadeáše (kościół drewniany Świętych Apostołów Szymona i Judy Tadeusza) z 18. století.
Kostel a přilehlá dřevěná zvonice zaujme v obci Tokarnia.
Geografické vymezení Beskidu Makowského
Beskidu Makowskému by se mohlo přezdívat "nejasné hory", neboť nemá jasně určený název ani územní vymezení. V současnosti nejčastěji užívané pojmenování Beskid Makowski (počeštěně Makowské Beskydy) pochází od nepříliš významného města Maków Podhalański v jihozápadní části pohoří. V turistické literatuře se ale objevuje i název Beskid Średni (česky Střední Beskydy, slovensky Stredné Beskydy). A někdy bývá ztotožňován i s pojmem Beskid Myślenicki (počeštěně Myšlenické Beskydy, podle města Myślenice), jenž však občas dokonce vystupuje i jako samostatná sousední jednotka.
Neshoda různých autorů je i na územním vymezení, z čehož plyne i obtížné určení nejvyšší hory, na kterou si dělá nárok několik kandidátů. Centrální část Beskidu Makowského tvoří Pasmo Koskowej Góry, s nejvyššími horami Koskowa Góra (867 m) a Kotoń (857 m), a přilehlé, o něco nižší Pasmo Babicy. Pokud do horstva zahrneme také navazující Pasmo Lubomira i Łysiny za řekou Raba, pak bude nejvyšší horou Lubomir (904 m). Někteří geografové jej však berou už jako Beskid Wyspowy.
Naopak někteří geografové do Beskidu Makowského zahnují i předhůří Babí hory s pásmy hor Jałowiec (1111 m) a Mędralowa (1169 m), která by tak byla zároveň i nejvyšší horou celého pohoří. Neboť však z turistického pohledu toto území jasně tvoří jeden celek s Beskidem Żywieckým, přijde mi logické řadit ho k právě k němu. Stejně jako navazující Pasmo Pewelskie. Považuji proto za logické, aby jihozápadní hranici Beskidu Makowského tvořila řeka Skawa.
Další informace
- Turistická mapa Beskid Makowski online - mapa vydavatelství Compass
- O nejasnosti názvu a územního vymezení Beskidu Makowského
- MyNaSzlaku.pl - výběr článků o Beskidu Makowském
- Průvodce po turistické cestě Mały Szlak Beskidzki (elektronická verze)
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Mapa Makowských Beskyd
Beskid Makowski na mapě
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.