Gejzíry v Karpatech
Co je gejzír (definice)
"PRAVÝ gejzír" je druh TERMÁLNÍHO pramene, který pomocí geotermální energie PERIODICKY vystřikuje vodu s vodní párou do vzduchu. Prvním popsaným gejzírem byl již ve 13. století islandský Geysir, jeho název se pak využil pro obecné označení tohoto jevu (vychází z islandského slova "gjósa", které znamená "vybuchnout" či "eruptovat" ve smyslu exploze u sopky).
Princip činnosti gejzíru
Výskyt pravých gejzírů je spojen se sopečnou činností. Voda v těchto místech systémem trhlin prosakuje do hloubky několika kilometrů v nitru Země, do vodní zásobárny plnící funkci kotle. Zde se ohřeje až téměř k bodu varu a následně díky tlaku vzniklé vodní páry velkou silou prorazí vodní sloupec ve výstupním kanálu (komíně) nad kotlem a vystříkne na povrch (dojde k tzv. erupci). Poté, co se vodní cesty vyprázdní, naplní se opět studenou vodou a cyklus s ohříváním se opakuje.
Gejzíry se obecně dělí na fontánové (angl. fountain geyser, vystřelují přes hladinu malého jezírka) a kuželové (angl. cone geyser, tryskají z malého kužele vzniklého z vyvržených hornin).
Termální gejzíry se v Karpatech nenachází. Najdeme je na Islandu a na jiných lokalitách mimo Evropu.
Studené gejzíry
V širším významu se za gejzír považuje jakýkoliv pramen, z něhož voda PŘERUŠOVANĚ stříká na povrch. Do této definice spadají i tzv. studené gejzíry, které nevyvrhují horkou vodu ale studenou. Zde hnací silou není vodní pára ale oxid uhličitý (CO2), který se nahromadí v podzemí.
V Karpatech dosud vím minimálně o čtyřech studených gejzírech:
- Herľanský gejzír (Slovensko)
- Vučkovský gejzír (Ukrajina)
- Gejzír u vsi Dračyno (Драчино) (Ukrajina) - veřejnosti téměř utajený gejzír poblíž Svaljavy, sám jsem ho objevil až v roce 2019, vysoký je asi jen 2-3 metry; stříká téměř permanentně, je na pomezí s tzv. permanentními chrliči (viz níže)
- Gejzír mezi obcemi Gánovce a Hozelec (Slovensko) - málo známý gejzír v travertinové oblasti na Spiši, z trysky stříká nezvykle doboku nikoliv do výšky, přibližně v hodinových intervalech
Všechny však vznikly díky zásahu člověka, který v těchto místech vyhloubil umělý vrt. Samotná činnost erupcí je již řízena zcela přírodními procesy. Herľanský gejzír je v Karpatech nejvyšší a dlouhou dobu byl pravděpodobně jediným studeným gejzírem v celé Evropě.
V Evropě se ví ještě minimálně o dalších dvou studených gejzírech v Německu (v obcích Andernach a Wallenborn na západě země) a jednom v Srbsku (v rekreačním areálu v obci Sijarinska Banja). Německý gejzír v Andernachu je se svojí výškou údajně až 50-60 metrů nejvyšším studeným gejzírem na světě, vznikl uměle v roce 1903.
Permanentní chrliče
Prameny, které stříkají vodu na povrch bez přestání (chybí jim klidová fáze), jsou označovány za permanentní chrliče (angl. perpetual spouter). Nejsou považovány ze gejzíry, přestože lidově se tak často označují. Nejznámější takový pramen v Karpatech je:
- Sivá brada (Slovensko)
Tento jako jediný vznikl zcela přírodním procesem.
Částečně mu je podobný bublající pramen Sírové oko u Poltáru.
Permanentním chrličem je také "gejzír" Rajecká Lesná. Nachází se 5 km za obcí v malofatranské horské dolině u lesní asfaltové cesty a podnikové chaty Vinuta (GPS 49.0201819N, 18.6898436E). Zajímavý je zvláště v zimě, kdy vytváří působivý ledový kužel. V minulosti se poblíž ústí doliny vyskytoval skutečný gejzír s erupcemi, nazývaný Frivaldský gejzír (Frivald byl starý název obce Rajecká Lesná). Dnes je v jeho místě prý jen kovová tryska a slabě vytékající pramínek vody.
Bahenní sopky
Gejzírům jsou svým původem podobné i bahenní sopky (angl. mud volcanoes). Ty nejefektnější se v Karpatech nachází v okolí obce Berca [Berka] na jihovýchodním okraji rumunských Karpat. Plynovými erupcemi je zde ze země vyvrhováno mazlavé, studené a slané bahno. Podobné bublající bahno, avšak v mnohem menší míře, najdeme i u rumunské obce Homorod mezi městy Brašov a Segešvár (GPS 46.032070N, 25.293440E). Pokud do Homorodu pojedete, hodí se navštívit i místní opevněný kostel.
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.