Beskydy
Beskydy jsou souhrnným označením mnoha pohoří v severní části Karpat. Zpravidla jde o poměrně hodně zalesněná a zaoblená horstva, většinou bez výrazných skalnatých vrcholů. Častým jevem jsou roztroušené horské osady.
Češi si pod pojmem Beskydy nejčastěji představují pouze ty "jejich Beskydy", a to buď v užším významu jen jako Moravskoslezské Beskydy nebo v širším zahrnujícím i okolností horstva (Slezské Beskydy, Hostýnské vrchy atd.). Beskydy jsou však mnohem rozlehlejší a zahrnují i mnoho pohoří na Slovensku, v Polsku, na Ukrajině a teoreticky zasahují i kousek do Rumunska. Na západě se zvedají od řeky Moravy, na východě je ohraničuje řeka Mizuňka nebo Sučava. Jejich přesné vymezení není jednoduché, ale ve své práci se tomu snažím napomoci (viz dále).
V Polsku jsou jednotlivá beskydská pohoří pojmenována jako Beskid (např. Beskid Niski), oblasti sdružující více pohoří pak Beskidy (např. Beskidy Zachodnie). Tedy počítatelně jeden Beskid, více Beskidů. V některých starších zdrojích najdeme i zápis Bieskid.
Původ názvu Beskydy (etymologie)
Beskydy se původně psali jako Bezkydy nebo Bezkyd. Původ slova je ovšem nejasný. Exiistuje několik teorií, které slovo rozdělují na předponu bez a slovní základ kyd. Kyda či kydy by podle některých mohlo znamenat porost (tedy Bezkydy = hory bez porostu), podle jiných hnůj (tedy Bezkydy = hory nehnojené, neúrodné). Ani jedna z teorií se však nedostala většího uznání mezi odborníky. Více se tomu věnuje např. článek na Rozhlas.cz. Jak uvádí článek v Naší řeči, spisovná podoba už na počátku 20. století byla Beskydy, tedy s písmenem s. Slovo Beskydy by mohlo pocházet i z německého výrazu pro rozdělení či rozhraní, tedy něco jako hora na pomezí. To by odpovídalo názvu hory Beskyd na hranici Moravy a Slovenska, kde stojí Masarykova chata. Stejný původ jako Beskydy má pravděpodobně i slovo Bieszczady.
Nejvyšší hora Beskyd
Za nejvyšší horu Beskyd je nejčastěji považována Babí hora (1.725 m) nacházející se na rozhraní Oravských a Žywieckých Beskyd. Pokud bychom však vzali širší vymezení Beskyd, byla by jí Hoverla (2061 m). Viz dále.
Hranice Beskyd
Pojem Beskydy není exaktně geograficky vymezený a nad jeho územním rozsahem se tak vedou vášnivé diskuze. Ve své práci zde předkládám přehled všech adeptů na beskydská pohoří, řazený podle zemí. Všechna horstva jsem také osobně navštívil.
Česko
V oficiálním českém (a také slovenském, které je s českým konzistentní) geomorfologickém členění existuje geomorfologická oblast Západní Beskydy, která se skládá z těchto pohoří:
- Hostýnské vrchy
- Vsetínské vrchy (nazývané i Vsetínské Beskydy)
- Moravskoslezské Beskydy
- Slezské Beskydy
- Jablunkovské mezihoří
- (a patří sem i slovenská Turzovská vrchovina, viz dále)
Sporné je zařazení Javorníků, které jsou již mimo geomorfologickou oblast Západní Beskydy. Jejich část je součástí CHKO Beskydy (což nemá žádnou velkou váhu, vymezení různých CHKO běžně nebývá konzistentní s geografickým vymezením pohoří), mnoho lidí je chápe jako "součást Beskyd" a často bývají popisovány pospolu (byť se to pro jistotu často řeší zastřešujícím pojmem Beskydy a Valašsko). Ottův slovník naučný Javorníky do Beskyd zařazoval, ale jeho vymezení bylo obecně výrazně širší než je dnes běžně chápano (řadil sem i Bílé Karpaty, viz dále).
V polské geografii se objevuje ekvivalent makroregion Beskidy Zachodnie. Ten zahrnuje i mnoho polských a slovenských pohoří (což je v souladu i s naší geografií na přelomu 19. a 20. století, viz níže), avšak nezahrnuje moravské Hostýnské a Vsetínské vrchy.
Polsko
Viz samostatná stránka Polské Beskydy.
Slovensko
Geomorfologická oblast Západní Beskydy (Západné Beskydy) zahrnuje pohoří:
- Turzovská vrchovina (de facto slovenská část Moravskoslezských Beskyd a Vsetínských vrchů).
Součásti geomorfologické oblasti Střední Beskydy podle slovenského geomorfologického členění jsou:
- Kysucké Beskydy
- Oravské Beskydy
- Kysucká vrchovina
- Oravská Magura
- Oravská vrchovina
- (a další území v Polsku)
Součásti geomorfologické oblasti Východní Beskydy podle slovenského geomorfologického členění jsou:
- Ľubovnianska vrchovina
- Čergov
- Jejich součástí jsou i Pieniny. Poláci však Pieniny mezi Beskydy již nepřiřazují, i dle mého názoru se příliš liší od beskydského charakteru hor (výrazné skalnaté vrcholky), jejich přiřazení k Beskydům proto považuji za velmi sporné.
V polské geografii je zmíněné území Středních Beskyd a Východních Beskyd mimo Pieniny součástí makroregionu Beskidy Zachodnie.
Součásti geomorfologické oblasti Nízké Beskydy podle slovenského geomorfologického členění jsou:
- Busov
- Ondavská vrchovina
- Laborecká vrchovina
- (a také poněkud obskurní geomorfologický celek Beskydské predhorie)
V polské geografii je zmíněné součástí makroregionu Beskidy Środkowe (tedy doslova Střední Beskydy, ano je to názvový guláš), které zahrnují i polskou část Nízkých Beskyd.
Mezi beskydská pohoří jistě paří i Bieszczady, už kvůli podobnému původu slova (viz výše). Musíme tedy zahrnout i jejich slovenskou část:
Oficiální české a slovenské geomorfologické členění zná geomorfologické oblasti Západní, Střední, Východní a Nízké Beskydy. Zajímavé je, že východněji za Východními Beskydami jsou ještě ty Nízké. A ani ty nejsou východní hranicí Beskyd, neboť prostupují dále na Ukrajinu.
Poláci podle Jerzyho Kondrackého taktéž uvádí Beskydy Západní (Beskidy Zachodnie), Střední (Środkowe) a Východní (Wschodnie), jejich územní vymezení je však zcela odlišné a zeměpisně přiléhavější.
Ukrajina
Ukrajinské vymezení Beskyd přináší asi nejvíce otazníků. Za součást pásma Beskyd jistě můžeme považovat tato pohoří, která mají slovo Beskydy v názvu a i svým charakterem odpovídají beskydským horám (zalesněné oblé hory):
Pokud akceptujeme polské Bieszczady jako součást beskydských hor, pak musíme zahrnout i ukrajinskou část Bieszczad:
Tím však "naše jistoty" končí. V polské geografii existuje makroregion Beskidy Wschodnie (tj. Východní Beskydy), který se dělí na dvě části:
- Beskidy Lesiste (tj. Lesní Beskydy)
- Beskidy Połonińskie (tj. Poloninské Beskydy)
Součástí Lesních Beskyd jsou již zmíněná ukrajinská pohoří, ale také i Gorgany a Pokutsko-Bukovinské Karpaty. Součástí Poloninských Beskyd jsou všechna ukrajinská poloninová pohoří (Boržava, Čornohora atd.). Např. Gorgany se již svým charakterem od tradičních beskydských hor velmi liší, jde o výrazně kamenné hory. Stejně tak drsná Čornohora. Ani o horstvech jako Boržava nebo Krásná není u nás v současnosti zvykem přemýšlet jako o Beskydech. Jejich přiřazení do Beskyd je proto velmi sporné. Jejich nezařazení odpovídá i vymezení Beskyd na ukrajinské Wikipedii, která je ohraničuje řekou Moravou na západě (tj. západní hranice Hostýnských vrchů) a Mizuňkou na východě (tj. východní hranice Skolivských Beskyd). Ani ukrajinská Wikipedia však není konzistentní a na jiných stránkách uvádí zase jiné údaje.
Pokud bychom však celé Lesní i Poloninské Beskydy akceptovali, nejvyšším beskydským pohořím by se stala Čornohora a Hoverla jejich nejvyšší horou. Beskydskému charakteru odpovídají i vzdálené Pokutsko-Bukovinské Karpaty. Také se občas uvádí i pod lidovými názvy Pokutské či Huculské Beskydy. Pokud bychom však do Beskyd nezahrnuli Gorgany, pak by s ostatními netvořily souvislý celek. Pokud bychom je do Beskyd zahrnuli, dostali bychom se až těsně na území severního Rumunska. Odpovídalo by to i chápání beskydských hor na konci 19. století u nás (viz Ottův slovník naučný níže, který šel s hranicí ještě dále na jih).
Další zdroje
Ottův slovník naučný o Beskydech
Ottův slovník naučný ve svém třetím svazku B-Bianchi z roku 1890 uvádí:
(str. 886) Beskyd, Beskydy viz Bezkydy
(preferuje tedy variantu se "z", ale užívá se zjevně i varianta se "s" v jednotném i množném čísle)
(str. 926) Bezkydy, Beskydy: 1) B. čili Moravské Karpaty, pohoří táhnoucí se z Uher od Skalice směrem severových. mezi Moravou a Uhrami až ku pramenům Horní a Dolní Bečvy a Ostravice...
(pro naše současné pojetí je velmi neobvyklé, že už Bílé Karpaty byly považovány za Beskydy, naopak do nich nezařazoval současné Slezské Beskydy)
2) B., pruh vlastních Karpat,jenž obýván jsa maloruskými rody Lemky, Bojky a Huculy, táhne se 8-15 mil širokým vencem od vrchoviska Popradu až po horu Ruskyj verch (Vurva russa), téměř na bukovinskosedmihradské rozhraní... B. tvoří přirozenou hranici mezi Uherskem po jedné a Haličí s Bukovinou po straně druhé, tam spadajíce příkřeji, kdežto do Haliče odnože jejich povlovně splývají a tratí se v rovinách řek. Při Popradu jsou hory nejnižší, dále k východu hřebenům a jednotlivým vrchům výšky přibývá, a snižují se opět od Černé Hory huculské, ne však na předešlé minimum. Celé B. jsou pokryty lesem, převážně jehličnatým, pohříchu velice zpustošeným od zahraničných spekulantů; zvlášť v poblíží vesnic a splavných řek zírají nahé skály a lysé stráně; jen lesy nepřístupné kommunikaci a lesy státní jsou zachovalé...
(druhým ostrovem Beskyd byl pás hor obývaný rusínskými etniky od řeky Poprad až do území dnešního severního Rumunska, za nejvyšší horu tedy považuje Hoverlu; zajímavostí je, že i do encyklopedie se dostává povzdech nad drancováním místních lesů)
Ve 13. svazku Jana-Kartas, který vyšel až v roce 1898, si u hesla Karpaty všímá i původně opomenuté západní části dnešních polských Beskyd:
Vých. od Bílých Кarpat táhnou na vých. až k Dunajci Západní Bezkydy. Toto pásmo nemá žádných podélných údolí vedlejších hřebenů. Přítoky Visly zařezávají se hluboko do hřebene a rozdělují Západní Bezkydy na 5 částí. První z nich, oddělená Solou, slove Velká Rača a vrcholí ve stejnojm. hoře (1236 m). Druhý oddíl Pilsko (1557 m) ohraničuje Koszarawa, třetí Babia Gora (1725 m) oddělen jest Skawou od Velkého Lubjenu (1023 m), konečně pátý člen Niedzwica (1311 m) sáhá až k Dunajci. Údolí Dunajce a Popradu dělí Západní Bezkydy od Východních Bezkyd. Tyto mají směr k vých.-jiho-vých. a sáhají až к údolím řek Laborcze a Oslawy. Jejich hlavní hřeben jest pokračováním Západních Bezkyd, spadá příkře k jihu, ale přijímá při pramenech Bodrogu ráz předhoří. Hlavní massa pohoří nachází se sev. od hlavního hřebene a jest příčnými údolími Bialy, Wisloky, Wisloka a Sanu rozděleno. Mezi Dunajcem a Bialou rozkládá se samostatné pásmo Vých. Bezkyd, pohoří Csergö-Jaworzina, směru od jihu k sev., oddělené od Hegyalje potokem Szekecsö, od Braniska nízkým sedlem. V hlavním pásmu Východních Bezkyd jest řada nízkých průsmyků, spojujících údolí přítoků Visly s údolími přítoků Tisy, tak zejména sedlo Muszynka (688 m), Bezkydek (599 m), Dukla (502 m) a Polanka (592 m).
Průvodce po Bezkydách a moravském Valašsku (1895)
Průvodce po Bezkydách a moravském Valašsku (Bedřich Remeš, Klub českých turistů, 1895) podává o něco srozumitelnější výklad. Podobně jako Ottův slovník rozděluje Beskydy na Západní a Východní. Zahrnuje i u Otty opomenuté Slezské Beskydy ("a dále po hranicích slezsko-uherských do Haliče").
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.