Severní Chorvatsko

(Slavonie a chorvatské hory, řeky a památky Panonské pánve)

Chorvatsko je mezi Čechy a Slováky nesmírně populární destinací, většina jich však směřuje k moři, případně do atraktivních přímořských hor. Severní, vnitrozemská, část Chorvatska je nám téměř neznámou. A to přestože oplývá ohromným množstvím přírodních i kulturních památek. Najdete tu mohutné vodopády, pouštní písky, prosluněné říční pláže. Navíc tu žije početná česká menšina, zcela tak může odpadnout i jazyková bariéra. Turistický potenciál oblasti je obrovský.

Obsah článku

• Chorvatská Panonská pánev
• Slavonie
• Slavonské hory
• Další zajímavosti Slavonie
• Baranja
• Západ chorvatské Panonské pánve

Panonská pánev v Chorvatsku

Oblastí zájmu tohoto webu je především území Panonské (Karpatské) pánve, které tvoří předhůří Karpat. A právě v severním Chorvatsku jsou lokalizovaná ta nejvyšší pohoří celé Panonské pánve, která sahá až na jižní Moravu.

Slavonie

Slavonie je historická oblast vymezená řekami Sáva na jihu (velkou část tvoří hranici s Bosnou a Hercegovinou), Dráva na severu (velká část je společná s hranicí s Maďarskem), přibližně Ilova na západě a Dunaj na východě (zde tak zasahuje i do dnešního Srbska). Východní část Slavonie tvoří historické území Srem (chorv. Srijem), někdy je vyčleňováno jako samostatné území.

Slavonie si v devadesátých letech 20. století prošla divokým a nešťastným obdobím během Chorvatské války za nezávislost. Těžce poškozeno bylo především město Vukovar na Dunaji během bitvy v roce 1991, kdy se Srbům podařilo město ovládnout. Rozstřílená vukovarská vodárenská věž je jedním ze smutných symbolů chorvatsko-srbské války. V letech 1995-1998 byl Vukovar hlavním městem srbské separatistické entity označované jako Východní Slavonie, která fungovala pod dohledem administrativy Spojených národů. V roce 1998 pak přešla pod kontrolu Chorvatska. Přesto na mapě stále zůstalo kolem Dunaje několik sporných území (Vukovarský ostrov, Šarengrad a další).

Slavonské hory

• Papuk – asi nejznámější pohoří celé Slavonie s největším množstvím zajímavostí, nejvyšší hora Papuk (953 m)
• Krndija – nejvyšší hora Kapovac (792 m)
• Dilj – nejvyšší hory Cinkovac (471 m) a Degman (471 m)
• Požeška Gora – nejvyšší hora Kapavac (618 m)
• Psunj – nejvyšší vrch Brezovo polje (985 m), možný adept na nejvyšší horu celé Panonské pánve (záleží na přesném vymezení)
• Fruška gora – nádherné vinařské pohoří téměř celé již na srbském území

Další zajímavosti Slavonie

• Daruvar – město s nejpočetnější českou menšinou v Chorvatsku, lázeňské městečko pod západními svahy Papuku, termální akvapark
• Šarengrad – vesnička na Dunaji v nejvýchodnějším cípu Chorvatska, s malou slovenskou menšinou (pobočka Matice slovenské), na kopečku ruina středověké pevnosti s výhledem na Dunaj, na druhé straně současného hlavního toku Dunaje říční Šarengradský ostrov (Šarengradska ada, sporné území se Srbskem)
• Borovo Naselje – současné předměstí Vukovaru, firmou baťa založená firma na výrobu obuvi a pneumatik
• Vinkovci – město železničářů, významný železniční uzel, železniční muzeum, ve známém románu Vražda v Orient expresu zde dojde k poruše vlaku, na začátku podzimu folklorní festival Vinkovacke jeseni
• Đakovo – město označované jako "srdce Slavonie", monumentální cihlová katedrála sv. Petra, biskupský palác, hřebčín s tradičním chovem lipicánských koňů, folklorní festival Đakovački vezovi
• Osijek – největší a nejživější město chorvatské Slavonie, unikátní barokní pevnost, písečné pláže
• Slavonski Brod – historické pohraniční město na Sávě tvořící dvojměstí s Brodem v dnešní Bosně a Hercegovině, středověká pevnost Brod sloužící k obraně před Turky, folklorní festival Brodsko kolo

Baranja (Baranja)

Severovýchodním směrem za řekou Drávou Panonská pánev pokračuje do historické oblasti Baranja, která plynule přechází do Maďarska. Zde vystupuje jediné drobné pohoří Banska kosa.

Západ chorvatské Panonské pánve

Panonská pánev pokračuje ze Slavonie i severozápadním směrem do okolí města Bjelovar a táhne se až k Záhřebu.

V této části Panonské pánve se nachází tato pohoří:

• Bilogora – nejvyšší vrch Rajčevica (309 m)
• Moslavačka gora (maď. Monoszlói hegy) – kopce s lesy a vinicemi, nejvyšší vrchol Humka (489 m), na jeho severním svahu zřícenina hradu Garić Grad
• Kalnik (též Kalničko gorje, maď. Nagykemlék) – ostrý vápencový hřbet poblíž Zábřehu, nejvyšší vrchol Vranilac (643 m), pojmenováno podle obce Kalnik na jihu pohoří, nad ní rozlehlá a působivá zřícenina Stari grad Veliki Kalnik, několik turistických chat, lázně Varaždinske Toplice s minerálními prameny
• Ivanščica (též Ivančica, maď. Ivaneci-hegység) – příslušnost do Panonské pánve je sporná, podle polského členění k ní patří a sousedí s předhůřími Alp, nejvyšší vrchol Ivanščica (1061 m) je nejvyšším vrcholem severního Chorvatska a možná i celé Panonské pánve
• Medvednica – dotýká se severních částí Záhřebu, podle polského členění ještě součást Panonské pánve, nejvyšším vrcholem je Sljeme (1 035 m)

Další info

• Časopis Jednota vydávaný českou menšinou v Chorvatsku