Velikonoční obchůzky s Jidáši

(honění Jidáše, vodění Jidáše, pálení Jidáše)

Průvody s Jidáši jsou nádhernou velikonoční tradicí, která se ostrůvkovitě udržela ve více oblastech střední Evropy. Folklorní akce má původ v Jidášově zradě Ježíše Krista a obecném souboji dobra se zlem. Dobro má nad zlem vyhrát tím, že Jidáš je nakonec potrestán.

Ve velikonoční době od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty v kostelech nezvoní zvony z důvodu uctění památky umučení Ježíše Krista – povídá se, že zvony odletěly do Říma. Nejen na Moravě je široce rozšířeno, že v tomto období obchází obce v několika určených hodinách skupiny hrkačů a klapačů, tedy lidé s hrkačkami a klapačkami, jenž svým pronikavým zvukem chybějící kostelní zvonění nahrazují. Ve výrazně menším počtu obcí tyto hrkače v konkrétní čas doprovází i postava Jidáše.

Výraznou zajímavostí je, že Jidáš má v každé obci jinou podobu, na kterou jsou místní obyvatelé náležitě pyšní. Někde dochází i k jeho spálení, tzv. pálení Jidáše (Bohaté Málkovice, Skočov). Z historických důvodů se vodění Jidáše říká i honění Jidáše. V minulosti totiž Jidáš často po mši vyběhl z kostela a ostatní ho honili. Liší se i průběh akce a zpívané popěvky. Obvykle se za Jidáše vydává maskovaný starší kluk. Někdy je pro potupu před ostatními tažený na provaze či řetězu, někdy dojde k jiné formě potrestání. Někdy jde o figurínu.

Osnova článku:

• Jidáši na Bučovicku
• Popěvky s Jidáši
• Jidáši na východě Chřibů
• Vodění Jidáše na jiných místech

Jidáši na Bučovicku

Největší oblastí u nás, kde se vodění Jidášů udrželo, je Bučovicko. Obchůzky s Jidášem zde probíhají ve více než 10 sídlech – v některých městských částech Bučovic a v okolních vesnicích. Velikonoční obchůzky s Jidáši na Bučovicku jsou od roku 2016 v seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Podle osobních zkušeností a informací od místních jsem vypracoval následující seznam obcí a částí Bučovic, kde průvody s Jidáši probíhají (v závorce jsou časy východů průvodů v letech 2023-2024, obvykle jsou tradiční a neměnné):

• Bohaté Málkovice (pátek 15.00 hod.; Jidáš je figurína, která se spálí) – viz pálení Jidáše v Bohatých Málkovicích
• Kojátky (pátek 15.00 hod.; Jidášem je chlapec ozdobený barevnými krepovými pentlemi) – viz vodění Jidáše v Kojátkách
• Černčín (pátek 15.00 hod.; Jidáš má začerněný obličej) – viz vodění Jidáše v Černčíně
• Mouřínov (pátek 15.00 hod.)
• Křižanovice (pátek 15.00 hod.)
• Milonice (pátek 15.00 hod.; Jidáše přivazují k plotu)
• Nesovice (pátek 15.00 hod.; Jidáš bývá obvykle černý s pytlem přes rameno, bývá zde více samostatných skupin, v roce 2024 tři skupiny – Letošov, Nové Zámky a část ke Snovídkům, vždy se vychází od místních kapliček)
• Nevojice (pátek 15.00 hod.)
• Rašovice (pátek 15.00 hod.; tradiční klapání po vesnici se děje ve více časech, Jidáš chodí pouze jednou)
• Uhřice (pátek 15.00 hod.)
• Vícemilice (pátek 17.00 hod., Jidáš je maskovaný zvířecími kožešinami) – viz vodění Jidáše ve Vícemilicích
• Kloboučky (pátek 17.00 hod.; Jidáš je vedený na provaze) – viz vodění Jidáše v Kloboučkách
• Marefy (sobota 9.00 hod.)

Popěvky s Jidáši na Bučovicku

Snad ve všech obcích na Bučovicku se během průvodu zpívá píseň Cos to Jidáši, jen s mírnými obměnami:

Tři hodiny zvoníme
a Jidáše honíme.
Cos to Jidáši,
cos to učinil,
žes svého mistra,
Ježíše Krista,
Židům prozradil?

Oni ho jali,
ukřižovali,
na Veliký pátek
do hrobu ho dali,
na Bílou sobotu
on vstal,
z mrtvých vstal.

Někde se přidávají i další 1-2 písničky: Kopali jámu a My klekání zvoníme.

Vodění Jidáše na východních svazích Chřibů

Další oblast v moravských Karpatech, kde se obchůzky s Jidáši konají, je od Bučovicka na druhé straně Chřibů, na Uherskohradišťsku. Vodění Jidáše tu probíhá v Tupesích, Břestku, Velehradě, Modré, Buchlovicích i Starém Městě.

Vodění Jidáše na jiných místech

• Výraznou podobu má zvyk i ve východních Čechách, kde se průvody s Jidášem konají na Bílou sobotu v několika vesnicích v okolí Vysokého Mýta. Nejznámější je vesnička Stradouň, kde se chodí v sobotu ráno. Jidáš je maskovaný do slaměného oděvu a na hlavě má dlouhou čepici z rákosu – toto maskování je nakonec spáleno jako symbol pálení Jidáše. Tradice je tu doložena z konce 19. století.
• Vodění Jidáše se zachovalo také blízko českých hranic v polském Skočově, viz článek Pálení Jidáše ve Skočově, v něm uvádím i další zmínky o velikonočních zvycích spojených s Jidášem na území polských Karpat.

Další info

• Průvody s Jidášem na Bučovicku: nulk.cz, kr-jihomoravsky.cz
• Slovácký Deník: Historie klepání v Kněžpoli - popisy druhů klepačů na jižní Moravě, důvody klepání
• Kdysi honili Jidáše i na Brněnsku a Ivančicku: Brněnský deník: Velikonoční zvyky
• Obchůzky s Jidášem u Vysokého Mýta (pdf dokument)

Pozvete mě na kávu, prosím? :)

Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.

• → buymeacoffee.com/dusekarpat

Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!

Mapa obchůzek s Jidáši

Komentáře k článku

Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?

Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat! Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.