Švédské valy
(Švédské šance)
Švédské valy (též Švédské šance) je geologicky i historicky velmi významný brněnský pahorek, avšak s neradostným osudem a v současnosti téměř neznámý i mezi samotnými Brňáky. Leží v jihovýchodní části moravské metropole, na území městské části Slatina, na dohled od čtvrtí Černovice, Brněnské Ivanovice a Tuřany. Nachází se v Dyjsko-Svrateckém úvalu, který je oficiálně přiřazován ke Karpatům. Geologicky jde však spíše o okraj Českého masivu (vápencové podloží blízkost Moravského krasu nezapře).
V období třicetileté války, od 1. do 9. září roku 1643, si na zdejší výšině postavili svůj hlavní tábor Švédové pod vedením generála Lennarta Torstensona při jejich prvním obléhání Brna. Dobytí města se jim nepodařilo, ale do názvu kopce se zapsali na dlouhá staletí. Po válce, v roce 1663, zde obyvatelé Brněnských Ivanovic (tehdy Nenovic) vysázeli vinice.
Moravský dinosaurus
Geologicky je pahorek tvořen jurskými vápenci (tzv. brněnskými vápenci) podobně jako blízké kopce Stránská skála a Bílá hora. Jde o bohaté archeologické naleziště, na úpatí severního svahu Švédských valů bylo odkryto keltské nížinné sídliště laténské kultury. V oblasti Švédských šancí byl nalezen také zub neptačího teropodního dinosaura! Mezi teropody patří masožravé druhy včetně známého tyrannosaura. Zde pravděpodobně šlo o ceratosaura nebo tetanuru. O vzácnosti nálezu svědčí fakt, že jde asi o první nález fosilie neptačího teropoda v Česku. Zub je uložen v paleontologických sbírkách Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Nález suchozemského dinosaura v těchto místech může překvapit, neboť zdejší vápence jsou sedimenty dávného moře. Vysvětlení může souviset s tím, že teropodi byli zdatnými plavci, s jistotou však nevíme.
Nedávná historie
Lomy na Švédských valech byly v období komunismu zavezeny odpadními slévárenskými písky z blízké slévárny Roučka Slatina. Po revoluci došlo k pročištění lokality od odpadků a uvažovalo se o vybudování výletní restaurace a částečném odkrytí geologického bohatství pod nánosy navezených hornin. Ze sympatického záměru však sešlo, v místě vznikla motokrosová dráha a neustále se zde objevují nepovolené skládky. Od roku 2007 se Švédské valy postupně dostaly do obklíčení výrobních hal nově vzniklé průmyslové zóny Černovická terasa. V souvislosti s jejich stavbou však došlo i k pár archeologickým průzkumům lokality.
Nadmořská výška
Určení výšky Švédských valů není jednoduché. Mapy.cz uvádí vrchol v nadmořské výšce 250 metrů. Ovšem reálně se dá díky naveženým haldám vystoupat výše. Nejvyšší bod Švédských valů, mezi komunitou hráčů Geocachingu uváděný jako největší krtinec ve střední Evropě, měl výšku okolo 272 metrů. Zdá se však, že tento zajímavý rozhledový bod na Brno byl v roce 2020 srovnán s okolním terénem.
Alternativní názvy
Lokalita se uvádí pod mnoha názvy, českými i německými: Švédské valy (něm. Schwedenwall), Švédské šance (něm. Schwedenschanzen) nebo i Kamenný vršek (něm. Steinhübl). Průvodce Brnem (Winkler, 1885) uvádí "vápencový lom Švědské hradby (256 m)". Zeměpisný nástin hejtmanství brněnského (Filipovský, 1878) píše o vápencových vyvýšeninách s četnými skamenělinami Švédská hráz, Stránská skála a Nová hora. Celkově tyto tři vrcholky označuje jako kopce Slatinské.
Zdroje a další informace
- Enviweb.cz: Brněnské Švédské šance - motokrosová dráha či smetiště? (2018)
- Bakalářská práce První fosilní materiál jurského teropodního dinosaura z České republiky (Daniel Madzia, 2012)
- Časopis Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku: Studium sedimentů na Švédských šancích (2008)
- Foraminiferová fauna oxfordských vápenců na Švédských šancích u Brna (Miroslav Bubík, 2010)
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Mapa Švédských valů
Švédské valy na mapě
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.