Fascinující podzemí Stránské skály
(štoly a jeskyně)
Stránská skála je natolik fascinující vrcholek, že mu jako prvnímu na tomto webu věnuji hned dva články, tento je zaměřený na jeho tajemný podzemní svět. V podzemí se spojují přírodní jeskynní prostory s uměle vybudovanými a celkově se tu nachází více než kilometr dlouhý systém chodeb, který je z větší části volně přístupný. To jen tak někde nenajdete! Jeskyně jsou významnou archeologickou lokalitou, našly se zde stopy po životě mořských i suchozemských pravěkých zvířat, např. zuby žraloka nebo tzv. šavlozubého tygra. Je zde doloženo nejstarší použití ohniště člověkem ve střední Evropě na sever od Alp. Jedna z jeskyní skrývá romantické podzemní jezero.
Osnova článku
- Štoly na Stránské skále
- Mapa štol
- Štola č. 1
- Štola č. 2
- Protiatomový kryt
- Vajíčkový kryt
- Protiletecký kryt (štola č. 3)
- Jeskyně
- Medvědí jeskyně
- Jeskyně č. 4
- Woldřichova jeskyně
- Hnízdo a další drobné jeskyně
- Tragické události
Štoly na Stránské skále
Výstavbu štol na Stránské skále iniciovala nacistická továrna na součástky leteckých motorů. Brněnská pobočka vídeňské firmy Flugmotorenwerke Ostmark (lidově Ostmarka) byla vybudována "na zelené louce" mezi Stránskou skálou a Bílou horou, u tehdejší železniční tratě do Líšně, v letech 1942-1943. Aby byla fabrika uchráněna před spojeneckými nálety, bylo strategicky rozhodnuto o přesunu výroby do podzemních štol. Ty byly hloubeny v letech 1943-1945. Pozemní areál továrny byl 25. srpna 1944 silným bombardováním z poloviny srovnán se zemí. Přesto se s hloubením štol ještě pokračovalo. Podzemní dílo se však nacistům dokončit nepodařilo a výroba zde nikdy nebyla rozběhnuta, narozdíl například od jeskyně Výpustek v Moravském krasu. Nástupcem firmy se po válce stal dnešní výrobce traktorů Zetor (z počátku součást Zbrojovky, poté firma nějakou dobu nesla název ZKL).
Štoly jsou rozděleny do tří vzájemně nepropojených částí. Štoly č. 1 a 2 se nachází ve spodním patře a minimálně ta rozsáhlejší druhá měla sloužit jako výrobní prostory zmíněné továrny. Štola č. 3 v horním patře měla sloužit jako protiletecký kryt.
Mapa štol a přístupu k podzemí
Mapování štol provedl v roce 1992 Marek Šenkyřík. Na základě jeho mapy ve sborníku Speleofórum jsem vytvořil tento plánek.
V 50. a 60. letech byla zdejší oblast nepřístupná. Od 70. let jsou štoly, až na kryt CO, volně přístupné. Riziko jejich znepřístupnění, případně vytvoření načančané turistické atrakce samozřejmě existuje. Užívejte si svobodného pohybu a dobrodružství, dokud to jde. Pokud během návštěvy odnesete nějaký odpadek, který tu zanechali méně svědomití návštěvníci, pomůžete tím k udržení současného stavu. A samozřejmě dbejte na svoji bezpečnost.
Štola č. 1
První štola je umístěná nejblíže šalinové zastávky Stránská skála. Uměle hloubené prostory jsou poměrně krátké, kousek za vstupem se dělí na dvě větve. Ta levá (v přímém směru) postupně stoupá, její výška se snižuje a přechází do plazivkových přírodních prostor Medvědí jeskyně (viz dále). Právě výrazné zkrasovění prostor, na které dělníci při prokopávání narazili, výstavbě štol nevyhovovalo, a proto se zde v hloubení ustalo. Štola se od štoly č. 2 linií vedení svých chodeb odlišuje, je proto možné, že mohla být plánována pro jiný účel než výrobní prostory továrny.
Štola č. 2
Druhá štola je rozsáhlý komplex chodeb pro dávnou továrnu o délce mnoha set metrů, vybudovaný o něco jižněji. Štola má v současnosti dva vchody. Ten hlavní je označen jako 2/II a nachází se vedle vstupu do protiatomového krytu (označeného 2/III). Vstup 2/I vznikl propadnutím stropu štoly v důsledku zasažení bombou během války, přístup do něj prudkým svahem je obtížnější (vhodnější je použít ho pouze cestou ven).
Cihlové příčky v nitru štol měly pravděpodobně vymezovat lidem nepřístupná zimoviště netopýrů, ale ze záměru sešlo a jsou volně průchozí. Netopýři však zdejší chodby využívají a je třeba se k nim chovat ohleduplně.
Část štoly č. 2 po letech zabral protiatomový kryt. Ten navíc téměř odřízl zadní část štol, která si udržuje větší čistotu a je více podobná původnímu vzhledu. Dostat se do ní je možné pouze úzkým otvorem vpravo vedle ocelových dveří krytu a adrenalinovým přeplazením se nízkou škvírou po horní straně betonového sarkofágu.
Protiatomový kryt (kryt CO)
V části chodeb bývalé továrny (za vstupem 2/III) začala v padesátých letech budovat československá armáda protiatomový kryt civilní obrany. Do původní štoly byla vestavěna masivní železobetonová skořepina k ochraně interiéru před jaderným zářením. Kryt byl předán firmě ZKL, což byl tehdejší název Zetoru, jenž zajistila jeho finální vybavení, aby mohl sloužit jako velitelské zázemí v případě války. Plně dokončen byl v roce 1965, kryt byl utajován a oficiálně označen jako sklad. Hlavní vstup do krytu je přezděn obrovskou betonovou plochou, která velmi necitlivě zasáhla do přírodního prostředí. Kryt je uzamčený a elektronicky hlídaný, exkurze do něj se běžně neprovádí. Kryt má ještě dva vchody (též neprostupné) z nitra štoly č. 2.
Vajíčkový kryt
V sousedství krytu CO se nachází krátký, průchozí úkryt vajíčkového průřezu. Dlouhý je cca 10 metrů, možná jde pouze o fragment původně většího díla. Jaký měla účel tato stavba poblíž mohutnějších krytů, se mi nepodařilo dohledat.
Štola č. 3 (protiletecký kryt, Osmička)
Horní patro chodeb sloužilo jako protiletecký kryt, s délkou podzemních prostor asi 140 metrů. Umístěno je v úrovni přibližně 10 metrů nad štolami ve spodním patře a není s nimi propojeno. Hlavní chodby protileteckého krytu tvoří okruh, s další spojnicí uprostřed – půdorys chodeb připomíná tvar čísla osm, proto se štole přezdívá Osmička. Na pár místech stěn jsou patrné medově zbarvené kalcitové žíly, kterými je prostoupen masiv Stránské skály. Zachovaný vchod 3/I je krytý kamennou zídkou, která bránila přímému ostřelování. Druhý vchod 3/II je částečně zavalený, ale je možné se jím proplazit.
Přírodní jeskyně
Přírodní podzemní chodby, síně a pukliny jsou ve Stránské skále též velmi pestré a očekává se výskyt mnoha dalších ještě neobjevených prostor. Naznačují to nejen senzibilové s virgulemi, kterých poněkud nevědecky využíval už Karel Absolón při prvotním zkoumání Moravského krasu.
Medvědí jeskyně (č. 10, Krápnička)
Na konci jedné větve štoly č. 1 se nachází vstup do Medvědí jeskyně. Číselně se jeskyně uvádí pod číslem 10 (někdy i č. 6, ale to asi není správně). Poměrně složitý systém (labyrint) velmi nízkých, přírodních chodeb (plazivek) má celkovou délku až 150 metrů. V jedné ze síní, kde se dá posadit, se nachází dokonce hloubkový deník, reverzní obdoba vrcholové knihy. Na dnešní stísněné poměry zní název Medvědí jeskyně až recesisticky. Ale skalní díra byla pravěkým útočištěm vymřelých medvědů rodu Ursus deningeri, tvorů podobných dnešním medvědům hnědým. Ti sem vstupovali velmi prudkým komínem, aby zde v zimě pobývali a rodili svá mláďata. Komín byl později zavalen, čímž se podzemní prostor včetně kosterních pozůstatků uchránil až do novověku.
Jeskyně č. 4
Jeskyně známá pod číselným označením je propasťovitého stylu se vchodem v západní části Stránské skály. Vstupuje se do ní dolů po žebříku. Do vertikálně směřujících chodeb se však mohou vydat jen zkušení speleologové s potřebnou výbavou, jinak sestup velmi nebezpečný. V hloubce asi 25 metrů se ukrývá půvabné podzemní jezírko s tyrkysově čistou vodou. Největší hloubka vody je asi 4 metry.
- Fotografie ze sestupu do jeskyně č. 4 (Speleohistorický klub Brno, 2015)
Woldřichova jeskyně (č. 8)
Dnes již neexistující jeskyně, asi 13 metrů dlouhá, byla objevena v roce 1910 při odstřelu stěny v bývalém lomu. Už samotné dělníky zaujalo velké množství kostí v hlíně vyplňující skalní dutinu. Shodou náhod se v té době na Stránské skále pohyboval docent Karlovy univerzity Josef Woldřich zkoumající zkameněliny, jenž si nemohl tuto záležitost nechat uniknout a společně s Ing. Janem Mazáčem z Brna skalní díru prozkoumali. V jeskyni byl nalezen trhák (zub) šavlozubého tygra (první takový nález severně od Alp) a kosterní pozůstatky mnoha dalších pravěkých zvířat jako lvů, slonů či hyen. Našly se zde i připomínky ohniště a kamenných nástrojů užívaných předky lidí. Jeskyně byla zničena pokračováním těžby v lomu.
"Hnízdo"
Drobná, asi 5 metrů hluboká, jeskyňka se nachází na hraně bývalého lomu. Svojí polohou připomíná orlí hnízdo. Prochází kolem něj exponovaná stezka vystupující k betonovému skladu trhavin tehdejšího lomu (poblíž rozcestí Nad Zetorem).
Paranormální jevy a tragické události
Dne 14. října 1938 se ze skal Stránské skály zřítila 14letá školačka Vlasta Dostálová a zemřela po zlomení vazu v důsledku pádu. Ve skalní stěně v místě pádu, kde o pár let později vznikl vstup do podzemní továrny, se nachází pamětní deska připomínající smutnou událost. Deska je umístěna vysoko, v tehdejší úrovni terénu, v souvislosti se stavbou továrny byl následně zdejší prostor vyhlouben. Školačka žila se svým otcem a macechou v hospodářství na Stránské 36b. Příčina její smrti nikdy nebyla vyjasněna, ale nejpravděpodobněji se jevila sebevražda (viz encyklopedie.brna.cz a podrobná analýza události Jiřího Skoupého). Místu smutné události se mezi lidmi pak začalo říkat Dostálka. Hrob dívky je dosud udržovaný na židenickém hřbitově (skupina 8, č. 479).
Traduje se, že se ve štole č. 1 na dřevěné rozpěře (pravděpodobně sloužící k mechanickému zjišťování, zda se nemění rozměry štoly, nenarušuje statika prostor a nehrozí zavalení štol) kdysi oběsila žena. Podle některých mělo jít o zoufalou matku právě zmíněné Vlastičky. Podle dostupných pramenů se to však jeví velmi nepravděpodobné, neboť Vlastina biologická máma i její macecha žily ještě mnoho let po její smrti. O setkání s duchem oběšené ženy píše Agartha.cz, pro Blesk.cz popisuje profesionální lovec duchů Jaroslav Drábek dokonce setkání s duchy Vlastičky i její matky.
Další info
- Kafelanka: štoly
- Článek ze Speleofóra z roku 1994 (Marek Šenkyřík)
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Mapa Stránské skály
Fascinující podzemí Stránské skály na mapě
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.