Dunajovické kopce

(Dunajovické vrchy)

Energií nabité svítání z Růžové hory v Dunajovických kopcích

Rozlehlé travnaté kopce bez lidí, s krásnou květenou a výhledy připomínají vzdálené ukrajinské poloniny.

Dunajovické kopce (též Dunajovické vrchy) jsou méně známou sestrou Pálavy. Zdánlivě šedá myška krčící se ve stínu stepní královny má však rozhodně co nabídnout. A to nejen milovníkům přírody a zvláště petrobarevné stepní květeny, ale i obdivovatelům historie a lidem hledajícím klid a vhodné prostředí k rozjímání. Najdete tu jednu z největších populací stepního běžce katránu tatarského ve střední Evropě, oku polahodí růžové květy vzácné mandloně nízké i porosty třemdavy bílé. Roste tu i srpovník karbincolistý a mnoho dalších ohrožených rostlin.

Výhledy na stranu Pálavy jsou úchvatné (2020)

Kvetoucí bílé koule stepního běžce (2020)

Dunajovické kopce vítají nový den (2020)

Topol na Růžové hoře je významnou krajinnou dominantou (2020)

Dunajovické kopce leží západně od Pálavy mezi obcemi Březí, Dobré Pole, Novosedly, Drnholec, Brod nad Dyjí a Dolní Dunajovice, po nichž získali své jméno. Oficiálně náleží do Dyjsko-Svrateckého úvalu, jenž je součástí Vněkarpatských sníženin. Dunajovické vrchy se skládají ze dvou částí:

Zadní dunajovický hřbet (blíže k Dolním Dunajovicím) – turisticky atraktivnější. Zde se nachází chráněné území, místa působivých výhledů na Pálavu i nejvyšší vrchol Dunajovických kopců Velká slunečná (283 m), podle uměle vytvořených teras přezdívaný jako Pyramida Pálava. Dalšími vrcholky tohoto hřbetu jsou mj. Růžová hora (282 m), Jánská hora (281 m), Malá slunečná (275 m) a Liščí kopec (272 m).
Přední dunajovický hřbet (blíže k obci Novosedly) – výrazněji porostlý vinicemi a drobnými lesíky. Hřbetu vévodí bezejmenná kóta 272 m a vrcholek Syslík (265 m).

Travnaté pláně jako v ukrajinských poloninách, jen místo borůvek tu rostou bobulky vinné (2020)

Třemdavy bílé, v pozadí Přední dunajovický hřbet (2020)

Zamlžená kotlina pod Dunajovickými vrchy (2020)

Dunajovické kopce byly lidmi využívány od pradávna. Ještě za druhé světové války byly pokryté vinicemi, ovocnými sady a obdělávanými políčky. Vystěhováním původních německy mluvících obyvatel po válce se toto území stalo zapomenutým krajem. Ztracená země nikoho zůstala poměrně stranou i kolektivnímu zemědělství, čehož využila sama příroda k návratu přírodně blízké vegetace. Dnes tu můžeme obdivovat unikátní stepní květenu, vzácné křoviny i traviny, a na ně navázaný hmyz. Od roku 1990 je východní hřbet Dunajovických kopců chráněným územím, od roku 2013 jako národní přírodní památka. Přívlastek "národní" udává velký význam tohoto chráněného území, "památka" zase připomíná to, že se na podobě zdejšího území podílel i člověk.