DušeKarpat.cz

Duše Karpat

...přírodou i lidskými osudy karpatských hor a podhůří...

Dolnomoravský úval

Lednické rybníky v Dolnomoravském úvalu
Lednické rybníky v Dolnomoravském úvalu

Dolnomoravský úval tvoří nejúrodnější, nejteplejší a nejjižnější část Moravy + přiléhající kousíček Slovenska. Jen málo zvlněné, nížinné území v okolí dolního toku Dyje a Moravy skrývá množství prvotřídních historických i přírodních krás. Oblast již oficiálně nepatří do Karpat, ale jde o nejsevernější výběžek Panonské pánve. Přesto je s Karpaty v tak těsném kulturním i krajinném sepjetí, že pozornosti těchto stránek ujít nemůže. V 9. století se tu nacházelo jádro Velké Moravy, jde tedy o oblast našich kulturních kořenů.

Slanisko u Nesytu (2020)
Slanisko u Nesytu (2020)
Minaret v lednickém parku (2020)
Minaret v lednickém parku (2020)

Krajinu charakterizují především lužní lesy, řiční meandry a nivní louky. Ale vystupují tu i krásné kopečky porostlé stepní květenou (např. Horky u Milotic). U Hodonína a Bzence, v oblasti tzv. Moravské Sahary, se vyskytují váté písky s písečnými dunami.

Dolnomoravský úval na severu plynule přechází ve Ždánický les a Kyjovskou pahorkatinu, na východě ve Vizovickou vrchovinu, Bílé Karpaty, Chvojnickou pahorkatinu a Borskou nížinu, na jihu je čistě politicky ostře ukončen rakouskou hranicí, za níž pokračuje Moravské pole, a na západě se zvedají kopce Mikulovské vrchoviny (Milovická pahorkatina a Pálava). Průlomem Moravy u Napajedel je spojen s Hornomoravským úvalem, průlomem u Dolních Věstonic a Pouzdřan přechází v Dyjsko-Svratecký úval.

Soutok Moravy a Dyje, trojmezí Česko (dole) - Slovensko (vlevo) - Rakousko (vpravo) (2009)
Soutok Moravy a Dyje, trojmezí Česko (dole) - Slovensko (vlevo) - Rakousko (vpravo) (2009)
Bronzové sousoší Hledající (Hľadajúci) od českého sochaře Lubo Kristka z roku 2006 na slovenské straně řeky, nedlouho před jeho krádeží (2009)
Bronzové sousoší Hledající (Hľadajúci) od českého sochaře Lubo Kristka z roku 2006 na slovenské straně řeky, nedlouho před jeho krádeží (2009)
Lužní lesy v oboře Soutok (2009)
Lužní lesy v oboře Soutok (2009)
Lužní lesy v oboře Soutok (2009)
Lužní lesy v oboře Soutok (2009)

Krajinně ne zcela jasná hranice způsobuje problémy s nalezením nejvyššího bodu. Uznávaný Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a nížiny (Demek, 1987) uvádí jako nejvyšší bod Staré hory (302 m) na hranicích s Rakouskem nad Úvaly u Valtic. V některých zdrojích se uvádí malebný vinařský vrch Žerotín (322 m) u Strážnice, který je však spíše ještě okrajovým výběžkem Bílých Karpat.

Další zajímavosti Dolnomoravského úvalu

  • Náklo – bájný vrch spojený s Velkou Moravou
  • Milotice – nádherný zámek s parkem
  • Lednice – nejznámější moravský zámek
  • Park v Lednici – rozlehlá zámecká zahrada s minaretem
  • Janův hrad – umělá zřícenina
  • Valtice – zámek a středověké náměstí
  • Slanisko u Nesytu – národní přírodní rezervace
  • Přítlucká hora (293 m) – vyhlídkový vrchol s rozhlednou Maják
Kochání se výhledem z rozhledny Dalibor, v pozadí slovenské Malé Karpaty (2018)
Kochání se výhledem z rozhledny Dalibor, v pozadí slovenské Malé Karpaty (2018)
Pohled na přehradu Nové Mlýny a důstojnou Pálavu (2018)
Pohled na přehradu Nové Mlýny a důstojnou Pálavu (2018)
Vinařství U Kapličky a malebná políčka jižní Moravy (2018)
Vinařství U Kapličky a malebná políčka jižní Moravy (2018)
Vrchol Kalvárie s rozhlednou Dalibor nad obcí Zaječí, v pozadí Maják na Přítlucké hoře (2018)
Vrchol Kalvárie s rozhlednou Dalibor nad obcí Zaječí, v pozadí Maják na Přítlucké hoře (2018)

Pozvete mě na kávu, prosím? :)

QR platba

Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.

Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!

Mapa Dolnomoravského úvalu

Dolnomoravský úval na mapě

Přepnout mapu: Mapy.cz - turistická mapaMapy.cz - turistická mapa | OpenStreetMapOpenStreetMap | GoogleGoogle

Komentáře k článku

Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?

Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat! Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.