Chřiby
(Buchlovské hory, Maršovy hory)
Chřiby (lidově Buchlovské hory, ještě lidověji Buchláky) jsou kouzelné moravské hory plné zádumčivých hvozdů, tajemných skal roztodivných tvarů a studánek s vodou léčivou nebo alespoň legendou opředenou. Ze severozápadu Chřiby obklopuje Litenčická pahorkatina, na západě navazuje Ždánický les, na jihu klesají do Kyjovské pahorkatiny a na východě se za řekou Moravou zvedá Vizovická vrchovina.
Nejvyšší brdek Chřibů je Brdo (587 m). Turisté proto v při údivů během svých toulek chřibskou krajinou zvolávají "Ty Brdo" (bez háčku). Už na samotném Brdu překvapí, že jen kousek od vrcholu se nachází násep nedokončené Baťovy dálnice budované za protektorátu, jenž měla protnout celé Československo. Stavět dálnici přes nejvyšší vrchol je vskutku netradiční, ale prý to ekonomicky vycházelo dobře. Mnohem tradičnějším objektem na vrcholu Brda je 24 metrů vysoká kamenná rozhledna poskytující parádní rozhledy. Vyhlídková věž od Svatopluka Sedláčka z roku 2004 připomínající vysouvací dalekohled je architektonicky ceněná, obdržela oborovou cenu Grand Prix.
Nejvýraznějšími vrcholy Chřibů jsou Holý vrch (548 m) - Buchlov (509 m) - Barborka (510 m), dominantně čnící jako Svatá Trojice nad posvátným Velehradem. Jde o kopcovité kužele výrazně vystupující nad okolní krajinu. Na Holém vrchu se nachází rezervace bukového pralesa (od roku 2009 bezzásahové území), na Buchlově působivý hrad Buchlov a na Barborce kaple svaté Barbory. Ač jsou vrcholové partie Holého vrchu přírodní rezervací a nevede sem turistická značka, vstup zakázán zde není. Na vrcholu návštěvníky dokonce čeká vrcholová kniha a pozůstatky pravěkého hradiště. Z pár holých míst ve svahu se tu odkrývají i daleké výhledy (někdy až k Alpám).
Skály a památné stromy
V Chřibech je rozeseta spousta soliterních skalek i velkých skal. Asi nejpůsobivější z nich je Kazatelna. Po vytesaných schůdkách můžete s odvahou vylézt na její úzký vrcholek a kochat se výhledy na širé lesy. Nejstarším stromem Chřibů býval Ctiborův dub starý asi 5 století. Dlouho z něj bylo jen mrtvé torzo, v roce 2020 se rozpadlo i to. Hlavní ránu mu ve 20. století zasadili kluci, kteří v jeho dutém kmeni založili oheň, aby vykouřili usídlené sovy.
Lázně a prameny
Přírodním bohatstvím Buchlovských hor jsou také sirné prameny využívané především pro léčbu pohybového ústrojí, ale i proti exémům či na zlepšení zažívání. Podle typického zápachu se takovým zdrojům vody přezdívá smraďavky. Založeny na nich byly například lázně Leopoldov v osadě Smraďavka u Boršic. Další pramen je nad vsí Čeložnice. Asi nejvýraznější vodu najdete v bývalých sirných lázních v Napajedlích. Zde se vodě pro její slanou chuť přezdívá Slanica.
Hrady a hradiska
Chřiby byly osídlené od pradávna a na mnoha místech na vás silně dýchnou staré věky. Z hradních staveb je samozřejmě nejvelkolepější hrad Buchlov, působivá je i zřícenina hradu Cimburk. Krásný výhled poskytují zbytky Stříleckého hradu. Významným archeologickým místem je Hora svatého Klimenta se zbytky hradiska a s dřevěnou kaplí z 19. století. V době Cyrila a Metoděje zde pravděpodobně stával velkomoravský klášter.
Další zajímavosti Chřibů
- Salaš – futuristická rozhledna i místo válečné tragédie
- Stupavský ledovec – přestože Chřiby neoplývají super výškou, zde si můžete obvykle zalyžovat po celou zimu
- Vzácně, když vyjdou sněhové podmínky, krásná je na běžky celá hlavní hřebenovka Chřibů
- Archeologický skanzen Modrá
- Jalubí – historický mýtný kámen a větrný mlýn
- Koryčanská kaple – zastavení pro poutníky
- Moravanské louky – krásná karpatská louka uprostřed lesů se vzácnou květenou
Historie Chřibů, další názvy pohoří a původ názvu
Asi od 15. století se na zdejším území objevuje název Hříběcí hory, případně Hřebeč. Pojem Hříběcí hory má často přesah i do sousední Litenčické pahorkatiny. Následně se objevuje německý pojem Marsberg (asi od staroněmeckého "mar", což označuje hřebce) a české varianty Maršovy hory (hojně užíváno, např. i v Ottově slovníku naučném), případně Marsovy hory (bez háčku) nebo jen Mars. Na některých mapách se uváděly Hříběcí a Maršovy hory vedle sebe a označovaly tak jen částí Chřibů, případně s přesahy do sousedních hor. Geografické termíny byly v minulosti silně neujasněné, např. v Průvodci Brnem z roku 1885 se píše, že nejzápadnějším výběžkem hor Maršových je Výhon, který nyní oficiálně řadíme až do Dyjsko-svrateckého úvalu.
Samotné slovo Chřiby pravěpodobně pochází buď od staroslověnského slova chřib / chrib označujícího kopec nebo z praevropského grib / hrib pro skálu či pahorek.
Podle Průvodce po Buchlově z roku 1905 (autor Karel Jaroslav Obrátil) název hradu i hory Buchlov pochází od "místa bohu lovu zasvěceného". Markomanská královna Fridegilda prý na kopci nalezla sochu boha lovu, kterou dala zničit. Tomu nasvědčuje i název sousedního kopce Modly.
Další informace
- IDnes.cz - nejlepší místa na výlet v Chřibech (2018)
- IDnes.cz - o rozhledně na Brdu (2014)
- IDnes.cz - výhledy z Holého vrchu (2010)
- IDnes.cz - o Baťově dálnici přes Chřiby (2017)
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Mapa Chřibů
Chřiby na mapě
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.