Červený kopec v Brně
(Rotec)
Červený kopec (v hantecu Rotec) je rozložitá hora s několika vrcholky, tvořená typickými červenými pískovci, slepenci a sprašemi, přírodně unikátní oblast a geniem loci naplněné území jen kousek od centra Brna. Přesto zatím s turisticky nevyužitým potenciálem. Na protějším svahu přes hluboce zaříznuté údolí Svratky se vypíná Žlutý kopec (Gelbec). Aby barev nebylo málo, v Brně najdeme i Bílou horu. Červený kopec patří již do Českého masivu a nejde tedy o karpatské území, nabízí na něj ale krásný výhled.
V jihovýchodní části hory se nachází Národní přírodní památka Červený kopec. Jde o geologicky unikátní sprašový profil odhalený při těžbě písků v areálu Kohnovy cihelny. Rudě zbarvená masa drolící se horniny začala vznikat už na začátku čtvrtohor a skrývá v sobě mnoho archeologických pokladů. Byly zde nalezeny pozůstatky pravěkého medvěda i nástrojů používaných lidmi ve starší době kamenné. Výletem na Červený kopec se tak vizuálně přesunete do amerického Grand Canyonu a zároveň přitom budete i cestovat v čase. Z vrcholku přírodní památky jsou krásné výhledy na karpatskou Pálavu, Výhon i Ždánický les
Kohnova cihelna je již mimo provoz. Některé budovy se dochovaly, sice v žalostném stavu, ale jejich duše by toho mohla hodně povídat.
Silný genius loci má též osada Kamenná kolonie (Kamenka) na severovýchodním okraji hory. Natěsno naskládané dělnické domečky vyplňují prostor bývalého lomu. Pobočný vrchol jihovýchodně od Kamenky se označuje jako Červená skála (výška cca 260-270 m).
Přírodně nejmalebnější část Červeného kopce se nachází na severu horu. Zalesněná, skalnatá a prudce svažitá stráň do údolí Svratky je označovaná jako Mahenova stráň. Poskytuje několik romantických míst s působivými výhledy severním směrem, na brněnské výstaviště, Špilberk i Kohoutovické lesy.
Samotný hlavní vrchol Červeného kopce (317 m) je asi nejméně zajímavým místem ze jmenovaných. Nachází se v zahrádkářské oblasti, která obklopuje vrcholové partie hory. Přímo na vrcholu stojí kamenný kříž. Z několika míst v okolí se naskytnou krásné průhledy skrz zahrádky na brněnské dominanty Petrov a Špilberk.
Krásy svrateckého údolí pod Červeným kopcem
Údolí Svratky mezi Starým Brnem a Pisárkami si dosud zachovalo mnoho ze svých přírodních krás. Přikládám úryvek ze starého průvodce Velkým Brnem a okolím (K. Dvořáček, 1920). Při své vlastní procházce si můžete sami porovnat, jak se to tu za sto let změnilo.
My půjdeme do Pisárek po pravém břehu řeky Svratky, tedy proti vodě. Zde je Červený kopec, na němž je nemocnice pro nakažlivé nemoci. V něm lámou kámen střelným prachem. Malý kousek cesty od mostu je na tom břehu klášter a nemocnice Alžbětinek. Odtud půjdeme pěknou cestou podél zalesněných kopců a budeme pozorovati řeku Svratku.
Voda její je čistá a poněvadž je jí viděti na dně písek a kameny, říkáme, že je průhledná. Zde vyčnívá z vody její pěkný zelený kousek země. To je její ostrůvek. Poskakuje na něm žába. Zavři honem ústa, ať ti nespočítá zuby! Pak bys nesměl žádného pozbýti.
Břehy jsou zde dosti vysoké a kameny vyzděné, aby voda jich neporušovala a aby se na pobřeží nerozlévala. Zvláště na jaře, když sníh a led taje, bývá ve Svratce mnoho vody. V parném létě voda místy úplně se ztrácí, takže lze řeku přejíti suchou nohou. Tu hrají si chlapci na stavitele mostů; nanosí na dno řeky kamenů, aby po nich mohli přecházeti na druhý břeh, i když je v řece málo vody.
Zde od břehu zasahuje kousek zelené země do řeky, který je z polovice oblit vodou; vypadá jako půl ostrova a je to poloostrůvek. Na něm sedí jakýsi pološedý pták.
Na protějším břehu jsou továrny, mezi nimi ovocné sady.
Ve vodě něco žblunkne a utvoří se na ní kola. To stane se, když se ryba vyšvihne nad vodu.
Zde z řeky vyčnívají velké kameny; to je buď skalnaté dno řeky, aneb se ty kameny odlomily ze stráně a sřítily se do řeky.
Čím dále jdeme, tím je řeka užší. Po pravém břehu jsou stráně skalnaté a na nich jsou pěkné lesy. Výstražné tabulky zakazují pod trestem vstup do lesa, odhazování hořících doutníků nebo dělání ohňů. Mohl by vzniknouti požár a poškoditi les.
Vidíme lodičku ku převážení osob na druhý břeh. Převozník má tu chaloupku a je zároveň hlídačem polí kukuřičných nebo bramborových.
Přicházíme k místu, kde voda stojí a je zakalena. Je tu tabulka s nápisem: "Zde je koupání co nejpřísněji zakázáno." Tady je nejhlubší místo řeky Svratky na Starém Brně. Říkají mu Čertova zmola. Mnoho lidí se tu již utopilo.
Slunce krásně svítí na hladinu řeky, která se z dálky leskne jako stříbrný pás. Jím prý paní Zelená spíná svůj nádherný šat, posetý kvítky pestrých barev.
Na protějším břehu viděti bývalý cukrovar a kolem něho úrodná pole a ovocné zahrady. Pod polem ve značné výši vznáší se skřivánek a velebí líbezným svým zpěvem Boha. V ovocných sadech různé zpěvy ptačí se ozývají.
Zde zalévá se řeka do země skoro polokruhem; tvoří tu záliv.
Kousek cesty od převozu je opět výstražná tabulka. Je na ní napsáno: "Vkročení na tuto cestu mezi stříleními je zakázáno!" Pricházíme ke střelnici měšťanského sboru, jenž konává cvičení ve střelbě aneb střílí pro zábavu. Vedle střelnice je veliké hřiště pro hry míčové.
Konečně vcházíme do nádherného sadu s pěkně upravenými cestami, jež lemují stínu poskytující stromy. Vśude jsou lavice, zvoucí ku příjemnému posedění.
...
Je tu rozsáhlý zahradní hostinec, poskytující za parných dnů občerstvení a osvěžení četným výletníkům. Při něm je budova, v níž kromě jiných místností je vkusně vypravený sál. V Pisárkách konávají se často slavnosti.
Nad hostincem je brněnský Kašpárkov. Jsou v něm kolotoče, střílny, houpačky. V neděli a ve svátek shromažďují se tu děti i dospělí, aby se pobavili.
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Mapa Červeného kopce
Červený kopec v Brně na mapě
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.