České Karpaty

(Moravské a slezské Karpaty)

Články na mapě

Diskusní fórum o českých Karpatech

Máte dotaz ohledně cesty do českých Karpat?
→ Zeptejte se ve skupině České Karpaty (můžete se podělit i o své zážitky).

Rozcestník

Diskusní fórum

České Karpaty

Pohoří a hory

Sídla

Jiné zajímavosti

Na území Moravy a Českého Slezska zasahuje jen pár jednotek procent z rozlohy celého karpatského oblouku. Přesto Karpaty tvoří významnou a velmi pestrou část české přírody. Od bělostné Pálavy obrostlé vinnými hrozny po drsné hory Moravskoslezských Beskyd. Nejvyšší horou našich Karpat je Lysá hora (1.323 m).

K označení české Karpaty

Pojem české Karpaty se vám bude možná zdát zvláštní. Někomu v první chvíli naskočí, že přece Karpaty v Čechách nejsou. To je samozřejmě pravda. Termín je však odvozen od slova Česko, nikoliv Čechy. A čeština od obou výrazů tvoří přídavné jméno bohužel zcela stejně (slovo češský je zastaralé a neužívá se). Karpatské hory na území České republiky se někdy označují jako moravské Karpaty. Neodpovídá to však přesně realitě, neboť hory přesahují i do Českého Slezska (tedy moravské Karpaty jsou pouze částí českých Karpat). Označení české Karpaty pro souhrn karpatských pohoří na území našeho státu je dle mého názoru vhodnější a lépe se hodí k termínům jako polské či ukrajinské Karpaty, odvozeným též od státních celků. Pojem české Karpaty (stejně jako moravské Karpaty) však není oficiálním názvem, píše se proto s malým písmenem na začátku. Z čistě geografického hlediska jde o západní část Západních Karpat vymezenou státní hranicí České republiky.

Pohoří českých Karpat podle výšky

	Pohoří	Nejvyšší hora na území Česka	Nejvyšší hora celkem
1.	Moravskoslezské Beskydy	Lysá hora (1.323 m)
2.	Vsetínské vrchy	Vysoká (1.024 m)
3.	Javorníky	Malý Javorník (1.019 m)	Veľký Javorník (1.071 m)
4.	Slezské Beskydy	Velká Čantoryje (995 m)	Skrzyczne (1257 m)
5.	Bílé Karpaty	Velká Javořina (970 m)
6.	Podbeskydská pahorkatina	Skalka (964 m)
7.	Hostýnské vrchy	Kelčský Javorník (864 m)
8.	Jablunkovské mezihoří	Gírová (840 m)	Ochodzita (895 m)
9.	Vizovická vrchovina	Klášťov (753 m)
10.	Chřiby	Brdo (587 m)
11.	Pálava	Děvín (550 m)
12.	Litenčická pahorkatina	Hradisko (518 m)
13.	Ždánický les	U Slepice (438 m)
14.	Kyjovská pahorkatina	Babí lom (417 m)
15.	Milovická pahorkatina	Stará hora u Klentnice (351 m)

Pozn.:
a) Hostýnské a Vsetínské vrchy jsou podcelky geomorfologického celku Hostýnsko-vsetínská hornatina, jako pohoří se však běžně uvádí zvlášť ("turistický úzus")
b) Podobně Pálava (Pavlovské vrchy) a Milovická pahorkatina jsou podcelky geomorfologického celku Mikulovská vrchovina. Pálava se však běžně uvádí jako "samostatné pohoří", proto jednotlivé podcelky uvádím zvlášť. Běžně se na mapách celé území Mikulovské vrchoviny uvádí jako Pavlovské vrchy či Pálava, což je však již zavádějící.

Vněkarpatské sníženiny

Do Karpat se přiřazuje i oblast Vněkarpatských sníženin. Ty se na českém území rozdělují do geomorfologických celků:

	Celek	Nejvyšší hora na území Česka	Nejvyšší hora celkem
1.	Dyjsko-svratecký úval	Výhon (355 m)
2.	Hornomoravský úval	Jelení vrch (345 m)
3.	Vyškovská brána	Na hanácké (339 m)
4.	Moravská brána	Lučická Stráž (339 m)
5.	Ostravská pánev	Kouty (333 m)

Panonská pánev

Panonská pánev již do Karpat oficiálně nepatří. Jako jejich soused je však s nimi těsně spjata, v maďarštině má dokonce Karpaty i ve svém názvu, kdy se uvádí jako Kárpát-medence, tedy Karpatská kotlina.

	Celek	Nejvyšší hora na území Česka	Nejvyšší hora celkem
1.	Dolnomoravský úval	Staré hory u Valtic (302 m)
2.	Chvojnická pahorkatina	Staré hory u Petrova (264 m)	Zámčisko (434 m)

Pozn.: Chvojnická pahorkatina přesahuje na Moravu jen na velmi malém kousku v okolí Sudoměřic, v mnoha pramenech se vůbec pro české území neuvádí.

Duše Karpat